Ve stávajícím návrhu státního rozpočtu na rok 2016 je v kapitole Programy na záchranu o obnovu kulturních památek částka 658 mil. Kč.  Ústřední seznam památkového fondu eviduje na území České republiky přes 40 tisíc nemovitostí a stále nedosahují stavebního stavu, který by odpovídal jejich významu a hodnotám, bezpočet z nich je i po 25 letech stále v existenčním ohrožení.

Na opravu všech památek vyžadující částečnou či úplnou rekonstrukci by byla na základě modelového výpočtu potřebná částka 318 mld. Kč (studie byla prezentována na jednání Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj dne 24. 09. 2015).

Chceme upozornit, že Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 22. schůzi dne 22. 4. 2015 přijal usnesení, kterým vyzývá ministra kultury, aby ve spolupráci s ministrem financí v návrhu státního rozpočtu na rok 2016 navýšil množství prostředků v dotačních programech ministerstva kultury vyčleněných na financování obnovy těch kulturních památek, které nejsou národními kulturními památkami ani kulturními památkami UNESCO, takovým způsobem, aby tato výše činila alespoň deset procent rozpočtu ministerstva kultury, nejméně však 1 miliardu korun.

Dále upozorňujeme, že skutečné výdaje dotačních programů Ministerstva kultury ČR v roce 2014 činily celkem 506 mil. Kč a pokryly 25% celkového objemu požadovaných finančních prostředků. V roce 2008 to bylo 844 mil. Kč. Výdaje dotačních programů MK se mezi lety 2008 a 2014 snížily o 40%.

Rádi bychom upozornili na významné ekonomické odvětví, za které památky považujeme. Péče o ně, stejně jako turistický ruch zaměřený na návštěvy památek přináší a bude přinášet do státního rozpočtu stále vyšší částky.

Památková turistika je nejrychleji rostoucím hospodářským odvětvím – všechna dostupná data tomu nasvědčují. Zcela přirozeně se vyvíjela ze středověké „náboženské turistiky“, kdy celá města začala vzkvétat jen proto, že do místního kostela byla dovezena relikvie ze Svaté země. Malou ukázkou zvýšení atraktivnosti místa či regionu v současnosti může být objevení a vystavení relikviáře sv. Maura v Bečově nebo rekonstrukce objektů v okolí zámku v Litomyšli, kdy se návštěvnost těchto měst zvýšila o desítky procent. Výhodou zvýšeného zájmu o podobná místa a památky obecně je velký podíl zahraničních návštěvníků, kteří tak zlepšují stav naší ekonomiky.

Památky neprosí poníženě o příspěvek, památky žádají o vrácení spravedlivého podílu z jejich ekonomického přínosu do rozpočtu ČR. Turistický ruch založený na poznávání našeho bohatého kulturního dědictví přináší do státního rozpočtu desítky miliard korun ročně. Z této částky by se mělo významné procento vracet zpět do péče o památky a zlepšování jejich stavu. Spravedlivý podíl z příjmu do státního rozpočtu, který vytváří zisk z památkové turistiky, by tak zcela jistě představoval násobek současných příspěvků na obnovu památkového fondu ČR. 

Věříme, že společně s ostatními členy Poslanecké sněmovny, projednáte tuto výzvu a dojdete ke stejnému a jednoznačnému závěru: zachování památek – kulturního dědictví naší země a jejich soustavná údržba a obnova jsou naší povinností, která zároveň značně přispívá k ekonomickému růstu naší země.  

Výzva

Přehled výdajů Programu regenerace

Evropské peníze