Anotace: Proměny našich sídel 1918/2018

Příspěvek se zaměří na postižení hlavních proměn, které v průběhu sto let v několika etapách proměnily tvář našich měst i vesnic. V rámci toho budou též porovnány shody a rozdíly projevů, které charakterizují vývoj v jednotlivých etapách. Jde zejména o plošné rozšiřování sídel v období 1. republiky, za socialismu a po roce 1989.

Anotace: Transfery kostelů z Podkarpatské Rusi a východního Slovenska do Čech v 30. letech 20. stol.

Obsahem příspěvku jsou důvody, přínosy a negativa přesunů šesti kostelů z Podkarpatské Rusi a východního Slovenska v letech 1929 až 1937, včetně připomenutí jejich historie a současnosti. Podrobněji bude zmíněn příběh slovenského kostela sv. Mikuláše přesunutého do Hradce Králové. V příspěvku bude naznačen vztah této historie k současnosti.

Anotácia: Bardejov za posledných 100 rokov

Bardejov ako územie UNESCO je lokalitou, ktorá prežíva svoj rozkvet najmä v 15. – 16. storočí. Takto stabilizované, len s malými zmenami sa zachovalo až do začiatku 20. stor. Po druhej svetovej vojne sa mesto začalo rozvíjať vo viacerých oblastiach a po niekoľkých storočiach nastal opätovný rast mesta. Nakoľko si Bardejov zachoval svoj historický výraz a charakter, aké nové územné časti vznikli vo väzbe na historické jadro a ktoré výzvy a plány ostali nerealizované, to sú niektoré z tém prednášky. 

peter.harcar@pamiatky.gov.sk

Anotace: Čičmany – výnimočná obnova takmer zaniknutej lokality ľudového staviteľstva v prvých rokoch existencie Československa

Postupné spoznávanie krás a hodnôt Čičmian začalo na Národopisnej výstave Českoslovanskej v Prahe v roku 1895. V jej expozícii bola z územia Slovenska, okrem dolnooravskej usadlosti, prezentovaná aj replika čičmianskeho gazdovského dvora. Keď po požiari v roku 1921 hrozil bezprostredný zánik tradičnej drevenej architektúry obce, pomocnú ruku na jej záchranu podala dobová pamiatková inštitúcia a architekt Dušan Jurkovič. Obnova už takmer stratenej a ohňom vážne poškodenej významnej národopisnej lokality bol výnimočný počin tak z hľadiska etnologického, pamiatkovo-historického, ale i kultúrno-spoločenského. Čičmany sa stali živým dokumentom histórie našej pamiatkovej starostlivosti v čase po rozpade rakúsko-uhorskej monarchie a vzniku prvej Československej republiky.

Anotácia: Česko – slovenská spolupráca pri obnove historických centier – prierez časom

Po vzniku Československej republiky v roku 1918 sa začala písať nová kapitola v dejinách ochrany pamiatok na Slovensku, úzko spätá s rozvinutejším českým prostredím, z ktorého čerpala teoretické i praktické impulzy. Až na prerušenie tejto spolupráce počas druhej svetovej vojny, vzájomná koordinácia pokračovala až do rozdelenia republiky v roku 1993. Príspevok sa zameriava na charakteristiku a analýzu foriem partnerskej súčinnosti českej a slovenskej strany pri obnove historických jadier miest a formovaní mestských pamiatkových rezervácií. 

Anotace: Historické krovy městských domů v Chebu

Od roku 2015 probíhá na měšťanských domech v centru Chebu systematický průzkum a dokumentace historických krovů. Přestože se díky historii města a vzhledu několikapatrových patricijských domů s vysokými strmými střechami předpokládala možnost zachování historických krovů, zjištěné poznatky zdaleka předčily všechna očekávání. Zatím se na 90 objektech podařilo objevit přes 130 historických krovů. Nejméně patnáct z nich je středověkých, dva renesanční, dvacet pět barokních a devadesát z dalších období 19. a 20. století. Mnohé z nich představují nejstarší zástupce daných typů na našem území nebo výjimečná tesařská díla z pohledu řemeslného provedení či velikosti a měřítka. V žádném jiném českém městě není dochován tak pestrý a přitom ucelený soubor historických krovů. Chebské krovy jsou svým významem plně souměřitelné pouze s nemnoha historickými městy západní Evropy.

Anotace: Čičmany – výnimočná obnova takmer zaniknutej lokality ľudového staviteľstva v prvých rokoch existencie Československa

Anotace - Nový urbanizmus a architektúra v pamiatkových územiach Bratislavy obdobia 1. Československej republiky: dané obdobie znamenalo pre Bratislavu hospodársky a stavebný rozmach. Architektonická tvorba väčšiny stavieb v medzivojnovom období na území mesta sa nesie v línii architektonickej moderny – funkcionalizmu. Nová architektúra vzniká aj na plochách historickej zástavby mesta, kde viac či menej rešpektuje historické urbanistické danosti a charakter staršej zástavby. Prirodzeným stavebným vývojom sa však stala súčasťou obrazu mesta, funkcionalistické stavby sa stávajú jeho novými dominantami.

Anotace: Stavební předpisy pro města

První republika kontinuálně pokračovala v aplikaci starších stavebních zákonů přijatých většinou v osmdesátých letech 19. století (nový stavební zákon nebyl zapotřebí, tedy ani přijat). Problémem první republiky byla poválečná bytová krize a inflace spolu s následnou ekonomickou krizí ve třicátých letech. Přesto bylo postaveno neuvěřitelné množství domů a bytů, které změnilo tvář našich měst. Po druhé světové válce se díky zákonu na stavební obnovu republiky uplatnily zvláštní předpisy na obnovu historicky hodnotných sídel, což umožnilo vznik památkových reservací včetně povinných kroků jejich obno

Přetváření obrazu - města a krajina v industriálním období. Industrializace významně zasáhla do podoby sídel i krajiny. Příspěvek na několika příkladech textilních center nastíní podstatu těchto proměn a nové utváření obrazu, kterým prošly během 2. poloviny 19. a počátku 20. století.