Vyhledávání

Města - brány k poznání

Hlavním cílem je ucelená prezentace a propagace národního kulturně-historického bohatství v našich historických sídlech. Projekt využívá potenciálu celého území České republiky. Hlavním výsledkem aktivit je vybudování informačních kiosků, které budou sloužit k vyplnění volného času poznáním a vzděláváním – bezúplatné informace. Další výstupem je účelně cílená propagace.

Projekt nebyl podpořen finančně, proto nebyl realizován.
 

Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2007 – 2013 ve svých východiscích uvádí výčet forem cestovního ruchu, pro které má ČR dobré předpoklady. Nejvýznamnější formou cestovního ruchu, pro kterou má Česká republika nejlepší předpoklady, je městský a kulturní cestovní ruch (i přes všechny aktuální trendy v cestovním ruchu zůstává klíčovým prvkem nabídky). V posledních letech se velmi silně profiluje směrem k zahraniční poptávce. Městský a kulturní cestovní ruch je základním prvkem všech poznávacích forem cestovního ruchu

Zahraniční návštěvnost ČR je regionálně dlouhodobě významně diferencována. Fakt, že absolutní prim hraje Hlavní město Praha, není nic překvapivého. Například v roce 2000 byl podíl Prahy na celkovém počtu přenocování zahraničních návštěvníků HUZ v ČR 40,9 % a v roce 2010 již 60,1 %. Z pohledu srovnání počtu zahraničních turistů je dominance Prahy ještě výraznější.

Chceme projektem přispět k rozvoji cestovního ruchu i v ostatních regionech České republiky.

Celosvětovým trendem již v současnosti je také jev, kdy lidé cestují, aby se něčemu přiučili. Tento jev souvisí s rostoucí cenou lidského času. Někteří lidé mají pocit ztráty, pokud leží jen na pláži a nic nedělají.

Proces poznávání a učení se novým věcem je prvkem, který dovolenou a volný čas pocitově velmi obohacuje. Postupně se tak bourají dříve tolik pevné bariéry mezi volným časem a vzděláváním. I z tohoto důvodu je cestování a dovolená pro velkou část lidí - namísto pouhé spotřeby - investicí, investicí do jejich vlastního já.

Chceme projektem zvýšit povědomí o kulturních památkách a konkrétních aktivitách v našich městech. Jejich nabídka je autentická a opravdová, je vytvořená zdola, protože má podporu místních komunit. Projekt je založen na principu spolupráce a partnerství (samospráva, neziskové organizace).

Technologický pokrok v posledních desetiletích výrazně ovlivnil výrobu, prodej a v neposlední řadě také spotřebu. Pod vlnou těchto změn se na trhu formuje něco jako „nový“ spotřebitel, který je daleko více informován a při svém rozhodování a chování využívá v co největší míře nových technologií. V případě cestovního ruchu jsou nové technologie zdrojem obrovských možností, ale zároveň představují také možné budoucí hrozby.  V posledních několika letech se totiž ukazuje, jak nové technologie pozměnily cestovní ruch, zasáhly ho na straně nabídky i poptávky a ovlivnily také vnější prostředí, ve kterém cestovní ruch funguje.

Inovace představují významnou konkurenční výhodu nejen v oblasti cestovního ruchu. Soukromý sektor je proto ze své podstaty nucen podporovat inovační aktivity a v maximální možné míře využít efekty plynoucí z existence nových technologií. Nejzřetelnější je situace v oblasti informací a dopravy, na nichž je cestovní ruch vysoce závislý. Dochází ke změnám ve způsobu komunikace a předávání informací v cestovním ruchu. Internet jako zdroj informací neustále posiluje a stává se z něj nejsilnější nástroj. Pokroky v oblasti informačních a komunikačních technologií poskytují subjektům strany nabídky účinný nástroj, který umožňuje nabízet produkty plně odpovídající preferencím jednotlivých spotřebitelů a zároveň úspěšně stimuluje nákupy v cestovním ruchu.

Z obsahu a struktury SWOT analýzy jednoznačně vyplývá, že rozvoj cestovního ruchu v České republice je stále pod úrovní svého potenciálu. Zahraniční návštěvníci směřují hlavně do Prahy, regiony zůstávají stranou jejich zájmu. Vývoj poptávky je sice významně ovlivněn vnějšími okolnostmi (působení globálních trendů), ale nemalou roli zde hraje i pomalá a nepružná reakce na rozvoj a inovaci nabídky konkurenčních destinací. Spolupráce institucí a aktérů cestovního ruchu je základním východiskem pro růst kvality služeb, tvorbu inovativních produktů cestovního ruchu, rozvoj lidských zdrojů a udržitelný rozvoj cestovního ruchu.

Základem konkurenceschopnosti destinací cestovního ruchu je atraktivní a jedinečná nabídka cestovního ruchu. Aby se nabídka dostala na trh k potenciálním spotřebitelům, je nezbytné neustále zkvalitňovat podnikatelské prostředí, které bude generovat konkurenceschopné produkty cestovního ruchu. Jejich jedinečnost a nenapodobitelnost je dána schopností šetrně využít primární potenciál destinací, tedy jejich přírodní a kulturně-historické předpoklady. To vše musí být doplněno funkční a kvalitní infrastrukturou a doprovázeno kvalitními službami a společenskými aktivitami. Nestačí ale pouze vytvářet kvalitní nabídku. Ta je nyní ve většině vyspělého světa standardem. Diferenciace destinací dnes probíhá na poli efektivního oslovování vybraných segmentů populace prostřednictvím marketingových aktivit. Promyšlené marketingové strategie destinací a schopnost je realizovat rozhodují o úspěchu či neúspěchu nabídky na trhu. Růst konkurence a její aktivita, či stále pestřejší nabídka možností trávení volného času, význam tohoto opatření ještě posilují. Tvorba produktů cestovního ruchu a jejich marketing v tomto kontextu musí stát jednak na aktivním využívání moderních informačních technologií, a ještě významněji na kooperaci a spolupráci turistických regionů a oblastí.

Realizace jednotlivých aktivit musí být založena na znalostech. Znalosti totiž přináší destinacím konkurenční výhodu. Díky vzdělání a výzkumu jsou aktéři v cestovním ruchu schopni přicházet s novými produkty a lépe se rozhodovat.

Se znalostmi úzce souvisí pojem inovací. Předpokladem inovace nabídky i procesů v cestovním ruchu (v rámci destinačního managementu a marketingu) je totiž schopnost nabyté znalosti promítnout do konkrétních aktivit a uspět s nimi na trhu.

Posledním atributem všech návrhů je jejich udržitelnost.

Náš projekt respektuje principy udržitelného rozvoje a představuje komplexní zážitek návštěvníka daného regionu – destinace.

Tvorba národních produktů cestovního ruchu
Podstatou budou produkty postavené na síťování nosných prvků regionální nabídky – komplexně zahrnující transfer zkušeností a poznatků mezi jednotlivými aktéry (projekty typu: síť národních geoparků, oživlé památky – NPÚ, atd.). Při tvorbě národního produktu využijeme místních znalostí v jednotlivých historických sídlech – konkrétně městské památkové rezervace a zóny.
Tvorba regionálních produktů cestovního ruchu
Pozornost bude věnována na jedné straně tržně orientovaným produktům (tvorba package ve spolupráci s CK), na straně druhé produktům ve formě veřejné služby (tematické a regionální produkty cestovního ruchu založené na distribuci selektovaných informací o turistické nabídce destinace – např. Moravské vinařské stezky – propojení služeb vinařů, cyklostezek a kulturních institucí). Regionální produkty budou zaměřeny na informace a nabídky jednotlivých historických sídel (MPR/MPZ – památky, kulturní akce) v jednotlivých regionech.

Globální cíl marketingové strategie pro příjezdový turismus vychází z globálního cíle koncepce státní politiky turismu na období 2014-2020. Globální cíl koncepce je formulován jako „zvýšení konkurenceschopnosti celého odvětví cestovního ruchu na národní i regionální úrovni, udržení jeho ekonomické výkonnosti, udržení jeho socio-kulturního a environmentálního rozvoje. (Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014-2020).

Náš projekt vznikal na základě provedeného průzkumu v našich členských městech – formou dotazníkového řízení, a to jak v roce 2013 (vyhodnocení na Konferenci v Kadani), tak během března – července 2014. Z průzkumu vyplynulo, že zástupci samospráv mají zájem o rozvoj cestovního ruchu v jejich městech, jsou připraveni se podílet na tvorbě tohoto projektu, a maximálně spolupracovat. Projekt bude respektovat moderní trendy a inovace, bude logický, dostupný a zároveň variabilní.

Udržitelnost projektu je i založena na otevřenosti komunikace se všemi aktéry – všichni jsou pravidelně informováni o přípravě a budou informováni i o průběhu všech aktivit.

Projekt jsme konzultovali dále se zástupci Českých drah, kteří podpořili svými zkušenostmi názor, že cestující opravdu využívají svého času na nádražích ke čtení různých letáků, tabulí, novin, plakátů atd.

Stejný názor měli i zástupci např. Letiště Ostrava – Mošnov, kde jsme opět projekt prezentovali.

Města očekávají, že tento projekt poskytne následně i příležitosti pro tvorbu nových pracovních míst a podporu malého a středního podnikání – dopad na zaměstnanost a aktivizaci místních komunit.

Projekt je i v souladu s Marketingovou strategií cestovního ruchu 2013 – 2020 agentury CzechTourism, která je partnerem projektu.