Praha, hlavní město České republiky, se rozkládá podél řeky Vltavy, uprostřed České kotliny. Dnes v Praze žije kolem 1,2 milionu lidí, což je asi 12% obyvatel našeho státu. Svou lidnatostí i rozlohou (cca 500 km2) představuje největší město České republiky. Pro bohatství a krásu svých památek bylo historické jádro Prahy zařazeno v roce 1993 na seznam chráněných památek UNESCO. Právem se o Praze říká, že je nejkrásnějším hlavním městem Evropy. Paříž a Řím promine.

Historické události i umělecké snažení předešlých generací po sobě zanechaly stopy, jež Prahu dosud formují. Vznešený Pražský hrad s katedrálou sv. Víta vypínající se nad městem je hlavním kultovním místem a rezidencí vládců naší země od předkřesťanských časů dodnes. Okouzlující Malá Strana a bohaté Staré Město často pod barokními fasádami ukrývají gotické domy s románskými sklepy, hrdé paláce se zahradami doplňují monumentální chrámy, které uchovaly četné duchovní i umělecké poklady minulosti. Město, rozkročené po obou stranách řeky, spojoval od 11. století Juditin kamenný most; jeho dědic, nynější Karlův most, pochází z poloviny 14. století. Geniální založení Nového Města Karlem IV. (1348) rozšířilo obrysy centra o oblasti do té doby jen roztroušeně a chaoticky osídlené a protáhlo je až k mýtickému Vyšehradu – městské pevnosti fungující od 11. do 19. století. Středověký plán Nového Města výborně vyhovoval životu obyvatel až do 2. poloviny 20. století, kdy se Praha začala dusit vzrůstající dopravou. Město se ale již od 18. století rozlévá za středověké hradby. Tam se nyní potkává klasicismus a 19. století s moderní architekturou.

V Praze se zrodila originální podoba gotického stylu (předjímajícího pozdní gotiku o více než sto let) či nejstarší reformace v Evropě (rovněž se stoletým předstihem). Vznikla zde nejen mimořádná díla pozdního manýrismu spojená s umělci Rudolfa II. a jeho velkolepou sbírkou, ale i pozoruhodné barokní a secesní umění či díla světové moderní literatury reprezentovaná např. F. Kafkou nebo K. Čapkem; zcela unikátní je potom s ničím nesrovnatelná kubistická architektura. Funkcionalismus a surrealismus se tu prosadily souběžně s jejich vznikem ve Francii. A od posledního desetiletí 20. století začala Prahu zdobit i díla postmoderního umění.