Její vznik je nutné hledat v samých počátcích města Polná.

Bylo jistě období, kdy sídliště Polná nemělo ještě kostel, ale mělo pole. Na tom se shodují všichni historikové. Název města je odvozen od slova „pole“. Z polí, která byla v rozsáhlém pralese českomoravského pomezí v té době vzácností, pocházela převážná část obživy starých obyvatel Polné. Proto také každoroční dokončení sklizně doprovázely slavnosti dožínek, pocházející zajisté ještě z pohanských dob.

Jak a kdy se stala mrkev symbolem polenské pouti se přesně neví. Pro obyvatele narozené v minulém a našem století je to od nepaměti.

Existuje záznam z návštěvy potomků posledních předbělohorských protihabsbursky založených pánů na Polné – Žejdliců ze Šenfeldu. Potomci obou větví Žejdliců, kteří navštívili v 2. světové válce Polnou, se hlásili k tomu, že zvýšené pěstování a požívání mrkve na Polensku, včetně jednoho mrkvového dne v týdnu, zavedli jejich předkové jako doplněk výživy lidu na svém panství, a tak se stala mrkev i odznakem polenské pouti. Jisté však je, že mrkev je zavěšována nade dveře a vrata domů v Polné od nepaměti. Zpočátku byla zdobena stuhami v barvách českého království, tj. červenobílými stuhami. Od počátku dělnického hnutí v posledních desetiletím minulého století někteří občané vyvěšovali o pouti mrkve zdobené pouze rudými stuhami a od vzniku Československa se rozšířilo zdobení červenomodrobílými stuhami, odvozenými od barev na naší vlajce.

Mrkvancová pouť není poutí farního kostela, ale poutí městskou. Koná se vždy druhou neděli v září, ve svátek sv. Liguriáše, patrona města.  Kult sv. Liguriáše vznikl v Polné  roce 1652, kdy kníže Ferdinand Josef z Ditrichštejna přivezl z Říma ostatky tohoto světce, věnoval je městu a uložil v polenském kostele, kde jsou ostatně ve skleněné rakvi uloženy dodnes. Že má sv. Liguriáš k mrkvi pěkný vztah, dokládá starý popěvek:

Svatý Liguriáši,

opatruj nám mrkev naši,

ať nám ji přibyslavští neodnáší.

V minulosti byla pouť slavena okázaleji. Na pouť do Polné, jako k prameni živé vody, přicházel lid ze širokého okolí i Čechové z poněmčelých míst, aby se zde poveselili, osvěžili a kromě mrkvánků si odvezli nakoupené vlastenecké časopisy, kalendáře a knihy.

Byly neseny ostatky sv. Liguriáše na náměstí, kde se konala pobožnost a za doprovodu zvonů se průvod vracel zpět do děkanského chrámu. Potom žáci z jezuitských kolejí a později ochotnické spolky hráli divadelní hry, byly pořádány trhy a veselice. Pochopitelně pouť byla největším výročním trhem, kde podle pořádku mohli vystavovat a prodávat své zboží všichni páni mistři rozličných místních cechů i přespolní. Stánky se zbožím poctivým a později i jarmarečním stály na obou stranách hlavní ceny od Horní brány hlavního - dnes Husova – náměstí až téměř k Dolní bráně Sezimova náměstí.

Věřme, že starý zvyk a tradice zavěšování dvojice mrkví ozdobených stuhami v národních barvách bude v Polné pokračovat i nadále.

9. 9. – 14. 9. 2014 Městské muzeum - Areál hradu a zámku

„1914 – 2014“ - 100 let od vyhlášení I. světové války a výstava k stému výročí vzniku čs. legií ze soukromé sbírky Ing. Pavla Hrabálka

III. prohlídková trasa hradu

9. 9. – 14. 9. Chrám Nanebevzetí Panny Marie

Trasa A - základní prohlídková trasa v chrámu

Trasa B - prohlídka zvonice, expozice bytu zvoníka a vyhlídka z věže

Trasa C - základní prohlídková trasa v chrámu rozšířená o zvonici, expozici bytu zvoníka a vyhlídku z věže

9. 9. – 14. 9. Židovské památky

Nově zpřístupněné zrekonstruované prostory rabínského domu a synagogy

- výstava Hilsneriáda a antisemitismus - případ Leopolda Hilsnera

- výstava Historie a památky židovské obce v Polné

12. 9. – 14. 9. Městské muzeum – Areál hradu a zámku

Fotoklub Polná - výstava fotografií místního spolku v Rérichově galerii zámku

12. 9. – 14. 9. Mrkvancová pouť

Atrakce a stánky na Husově náměstí, taneční zábavy, country večery, sportovní utkání, mše svaté v chrámu Nanebevzetí Panny Marie

13. 9. – 14. 9. Jarmark na hradě