Boží muka jsou poprvé vyobrazeny na tzv. indikační mapě z roku 1835. Svoji poměrně ojedinělou podobou představují cenný doklad drobné sakrální architektury z období přelomu 18. a 19. století.

Objekt Božích muk se nachází při jihovýchodním okraji intravilánu obce Jestřebí, v těsné blízkosti silnice č. II/403. Objekt je nemovitou kulturní památkou, evidovanou v Ústředním seznamu kulturním památek ČR pod r. č. 33722/7-4868.

Zděná pilířová Boží jsou umístěná uprostřed čtvercové ohrádky, tvořené kamennými sloupky, nesoucími jednoduché dřevěné oplocení. Hranolový dřík je prolomený segmentově zaklenutou nikou a zdobený štukovými reliéfy křížů a rozety. Je oddělen plochou římsou od hmotově shodné kaplice se čtyřmi pravoúhlými výklenky. Ty jsou opatřeny olejomalbami na plechu. Stříška s původním kovaným křížem, pokrytá falcovaným natíraným plechem, byla v rámci obnovy nahrazena bobrovkou. Současně došlo k odvlhčení objektu a nahrazení původních betonových prvků za kamenné. V tomto místě, na křižovatce historických cest se místní loučili se svými sousedy a přáteli a vyprovázeli je na jejich poslední cestu, ke hřbitovu v Kněžicích. Na restaurování Božích muk v Jestřebí jsme získali dotaci z Kraje Vysočina. Celkové náklady projektu dosáhly 297 600,- Kč, dotace činila 140.000,- Kč. Restaurování provedl kamenosochař Ondřej Marcin. Boží muka s oplocením jsou s ohledem na stáří ojedinělou cennou sakrální stavbou, která dotváří ráz obce. Současně doplňuje cenný soubor sakrálních staveb na Brtnicku.

amenná gotická sloupková Boží muka s vytesaným letopočtem 1480 představují nejstarší datovaná boží muka na Vysočině. Nemovitá kulturní památka je umístěna nedaleko centra města, při kruhové křižovatce silnic z Dačic a od Krahulčí, na západním okraji hráze Ulického rybníka. Zděný kamenný podstavec zasahuje mírně do chodníku a hned za podstavcem se nachází ohradní zeď domu čp. 1. Celková výška od současného terénu cca 540 cm a průměrná šířka sloupu je 40 x 40 cm. Vlastní muka se skládají ze zděného kamenného podstavce ukončeného masivní jednodílnou kruhovou kamennou deskou a ze šesti samostatných, na sebe vyskládaných dílů ze střednězrnné, převážně světle-žluté žuly. Na sloupu je osazena čtverhranná hlavice. Boží muka jsou ukončena křížovou stříškou zdobenou ze tří stran trojlistou jednoduchou kružbou. Stříška je ukončena komolým oktogonálně upraveným jehlanem, do kterého je osazený železný jednoramenný kovaný křížek. Práce na obnově božích muk včetně narušeného kamenného podstavce byly provedeny jako soubor opatření, vedoucí k záchraně hmotné podstaty památky a prodloužení její životnosti, potlačením degradačních procesů na originále, i na jeho pozdějších doplňcích. Celkové náklady na obnovu památky dosáhly 121 tis. Kč, dotace z Programu regenerace Ministerstva kultury činila 50 tis. Kč. Restaurátorské práce a obnovu památky provedl restaurátor Daniel Chadim ze Slavonic. Obnovená Boží muka v Telči představují kvalitní dobové sakrální dílo uměleckého řemesla své doby, které dotváří historický ráz města. Svojí architektonickou podobou a autentickým výrazem s uchováním původních prvků a detailů doplňují cenný soubor sakrálních památek v Telči i na Vysočině.

Tzv. „Stará škola“ se nachází v areálu národní kulturní památky někdejšího kláštera premonstrátů v Louce založeného v roce 1190. Samotný objekt je výsledkem několika významných přestaveb. Byl postaven jako křídlo středověkého klášterního konventu, ke kterému přiléhal ambit s rajským dvorem. Svoji funkci plnil až do 18. století. Na školu byl objekt adaptován v 19. století a vyučování dětí zde probíhalo až do počátku 90. let 20. století. Od té doby budova bez jakéhokoliv využití chátrala. To se však změnilo v srpnu roku 2019, kdy byly zahájeny práce na stavebních úpravách. Jejich realizací došlo ke změně využití objektu na Centrum Louka pro výzkumné, osvětové, vzdělávací a propagační účely. V budově školy tak vznikne společenské a vzdělávací centrum, které bude prostřednictvím zde konaných konferencí a workshopů sloužit k mezinárodní výměně zkušeností v oblasti obnovy kulturních památek. V suterénu bude umístěna expozice a lapidárium o stavebním vývoji Louckého kláštera. Místnosti v přízemí poslouží jako pracovní dílny se zázemím pro školení a kurzy řemesel. V prvním patře vznikne nové informační centrum s průvodcovskou službou v klášteře, do kterého byl z exteriéru obnoven původní vstup. V patře původní učebny nahradil velký víceúčelový sál s kapacitou až 200 osob, jenž bude sloužit pro kulturní, společenské a vzdělávací akce, výstavy i konference.

Rekonstrukce „Staré školy“ je realizována v rámci přeshraničního česko-rakouského projektu COL – Centrum obnovy společného kulturního dědictví podporovaného z programu Interreg V-A Rakousko-Česká republika. Celková investice je vyčíslena na 71 mil. Kč. Z evropských dotací a ze státního rozpočtu získalo město Znojmo na tuto akci celkem 1,85 mil. eur.

Na okraji města Žamberka v blízkosti silnice I. třídy směrem na Hradec Králové se nachází roubené stavení s maketou bleskosvodu, jehož nová fasáda svítí do okolí. Domek Prokopa Diviše patří pod správu Městského muzea Žamberk. Expozice v domku je přístupná v letní sezóně a je věnovaná slavnému žamberskému rodákovi – vynálezci bleskosvodu Prokopu Divišovi. Domek je také cenný z hlediska vývoje lidové architektury na Žambersku. Z tohoto důvodu si zasloužil kvalitní opravu, která začala v srpnu loňského roku. Nejprve byly provedeny opravy spár mezi roubením. Dle původního postupu byla k opravě použita omazávka z přemrzlé hlíny smíchané s řezanou slámou, namočenou do vápenného mléka, aby se předešlo plísni. Ještě předtím musely být odstraněny novodobé výplně spár a vyspraveny podezdívky z opukového kamene. Po vyzrání hliněné omítky byly stěny a dřevěné štíty obíleny vápnem, které bylo připraveno z odležené hašené vápenné kaše. Další fází byla obnova komínu domku a nakonec došlo k nátěru dřevěných oken a dveří, stejným odstínem, jaký měl původní nátěr.

Realizace projektu „Žamberk, venkovský dům, Betlém čp. 326, obnova exteriéru a komínu domu Prokopa Diviše“ byla finančně podpořena Pardubickým krajem dotací ve výši 50 000 Kč. Na obnově domku P. Diviše se podílela firma Trastam p. Filipa Trunečky, který byl v roce 2021 Ministerstvem kultury ČR oceněn titulem Nositel tradice lidových řemesel. Firma vyniká pečlivým a konzervativním přístupem k obnově památek. Práce probíhaly od poloviny srpna do konce října a investiční náklady činily 271 754 Kč vč. DPH.

Dva domy v městské památkové rezervaci byly zrekonstruovány statutárním městem Jihlava pro administrativní účely. Dům č. 6 je kulturní památkou, vyniká především nádherným renesančním arkýřem a vstupním mázhauzem s polosloupem. Domy byly velmi nešetrně přestavěny v 70. letech 20. století, značně utrpěly i v době, kdy nebyly využívány vůbec. Rekonstrukce obnovila vzhled z 30. let 20. století. Některé prvky byly přizpůsobeny ještě starší podobě z 19. století. I když se jedná o dva domy, je propojení zvenčí i zevnitř provedeno velmi citlivě, spojuje historické a moderní, současně klade důraz na funkcionalitu. Domy město vlastní již od roku 2009, do započetí rekonstrukce v roce 2019 se je marně pokoušelo prodat nebo pronajmout. „Pokud chceme, aby centrum ožilo a přilákalo nejen turisty, ale i samotné obyvatele, je nutné je jeden po druhém opravovat. Investice do těchto objektů se navrátí právě díky zvýšenému zájmu o historické centrum“, řekla primátorka Karolína Koubová. Rekonstrukce byla hrazena z rozpočtu statutárního města Jihlavy, realizace stavby stála 46 314 903 Kč bez DPH, na rekonstrukci domu U Mincovny č. 6 byly v letech 2020 a 2021 získány dotace z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón v souhrnné výši 420 tis. Kč, a to na výměnu špaletových oken a historické repliky vstupních a většiny interiérových dveří.

Dům včelařů v Chlebovicích je kulturní památkou nadregionálního významu nacházející se na ul. Vodičné čp. 1, Chlebovice, Frýdek-Místek (k. ú. Chlebovice, parcela č. 484). Objekt je evidován v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod r. č. 32789/8–2344. Jedná se o volně stojící přízemní zděnou budovu na podélném půdorysu s mansardovou střechou, sídlo bývalého fojtství, ukázku kvalitní barokní lidové architektury z 2. pol. 18. století. Sídlí zde Muzeum včelařství, včelařský skanzen, naučná zahrada včelařsky významných rostlin, naučný včelín, včelařská prodejna. V půdních prostorách se nachází Muzeum Chlebovic a Muzeum Bezručova kraje. Vzhledem k tomu, že se jedná o jedinou stavbu společenského charakteru v místní části Chlebovice, je to přirozené místo pro setkávání obyvatel a pro pořádání společenských akcí.

Staré německé hrobky a pomníky hrobů na oderském městském hřbitově, představují význačnou část funerálního dědictví a ve většině případech jsou jedním z posledních dokladů o životě a působení německého etnika v oderském regionu. Město Odry nechalo v roce 2021 zrestaurovat hrobku rodiny Bernheirerovy akademickým sochařem a restaurátorem doc. MgA. Jakubem Gajdou, Ph.D., a firmou WINRO s.r.o. v celkové výši 1 000 290,- Kč, včetně DPH. Na první etapu se podařilo zajistit spolufinancování z dotačního programu Ministerstva kultury „Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností“ ve výši 209 000,- Kč a na druhou etapu z dotačního programu „Program obnovy kulturních památek a památkově chráněných nemovitostí v Moravskoslezském kraji“ v celkové výši 502 743,- Kč. Jedná se o rodinnou hrobku postavenou v roce 1875. Zděná novogotická hrobka doplněná o sochu Panny Marie s dítětem. Na obdélném základě je šest oktogonálních pilířů spojených parapetními výplněmi členěnými kruhovými otvory. Na pilíře navazují sloupy s profilovanými patkami, prstenci a listovými hlavicemi (motiv vinné révy), nesoucí lomené arkády. Arkády dekorované kružbami (trojlisty s liliemi), vrcholí vimperky lemovanými kraby, zakončenými křížovými kytkami s poupaty. Mezi vimperky jsou umístěny fiály. Vimperky kryjí sedlovou stříšku hrobky. V nároží stříšky chrliče. Restaurátorský zásah spočíval především v procesu kvalitního očištění pískovcových částí hrobky zahrnující i částečné odstranění druhotných doplňků. Některé z druhotných doplňků z minulé opravy hrobky, především ty, které doposud pevně držely na kameni, byly ponechány. V rámci stabilizace prvků horní střechy bylo provedeno nové ukotvení odlomených či uvolněných detailů. Samotné doplnění chybějících částí předcházelo opakované zpevnění kamene, místy velmi narušeného. Finálním krokem pak bylo barevné sjednocení pískovcových částí sestavených z bloků kamene a detailně provedených kamenických produktů. Součástí finální barevné úpravy bylo také barevné odlišení vnitřních polí křížové klenby včetně žebrování. Hrobka významné rodiny Bernheirerovy představuje svým architektonickým a uměleckým provedením kvalitní příklad sepulkrálního umění z druhé poloviny 19. století. Vzhledem k celkové kvalitě zpracování představuje v kontextu bývalého území oderského Kravařska nadregionální fenomén.

Statutární město Hradec Králové soustavně obnovuje architektonické kulturní dědictví.

Do soutěže Památka roku město Hradec Králové přihlásilo obnovu chodníku z pol. 19. stol. v ulici Jana Koziny v Hradci Králové z důvodu, že se jedná o mimořádnou a neopakovatelnou akci obnovy dochovaného historického dláždění chodníku starého více než 150 let na území města Hradce Králové. Současně chceme poukázat na část kulturního dědictví, která je velmi ohrožena zejména pro radikální rozpor podmínek jejich vzniku a současných požadavků. Vzor dláždění chodníku z červené žuly a černého čediče se zachoval skoro zázrakem v poškozeném, ale čitelném stavu, neboť za dobu jeho existence do jeho tělesa nebyly vloženy žádné inženýrské sítě. Až na několik málo mladších výjimek, historické zadláždění chodníků v Hradci Králové bylo poškozeno a časem zaniklo. Památková ochrana podle zákona o státní památkové péči byla dána pouze umístěním chodníku na území městské památkové zóny. Město chodník dlouhodobě evidovalo v pasportu komunikací se zvláštním režimem. Po výměně podloží o nízké únosnosti byl nově položen barevný vzoru chodníku z původních kamenů podle fotogrammetrie a s pomocí šablon. Chodník bude mít nadále zvláštní režim údržby, neboť nepravidelná dlažba vylučuje použití běžných postupů údržby používaných u „moderních“ chodníků.

Jarischův kříž, litinový kříž s pozlaceným Kristem na kamenném podstavci stojící na cestě za Markvartickým rybníkem směrem na Lemberk a pochází patrně z počátku 19. století. Kříž postavil na svém pozemku domkář Franz Schaufler z Markvartic čp. 57 „ke cti Boží a k povzbuzení věřících.“ Následnou udržovací povinnost měl Franz Schuster, který ve své poslední závěti odkázal 100 zl. k udržování tohoto kříže. Nový majitel domku čp. 57 Franz Jarisch, který měl tuto udržovací povinnost zanesenou v kupní smlouvě i v pozemkové knize nechal roku 1871 kříž nově opravit a o prvním prosebném dni slavnostně vysvětit místním farářem.

Na přední straně Jarischova kříže (Jarisch Kreuz) ve výklenku se nachází nápis: GELOBT SEI JESUS CHRISTUS – POCHVÁLEN BUĎ JEŽÍŠ KRISTUS. A v dolní části soklu druhotně dopsáno: ERRICHTET VON FRANZ JARISCH – IM JAHRE 1871 – POSTAVIL FRANZ JARISCH – ROKU 1871.

Při příjezdu do Letohradu opět upoutává pozornost nad městem stojící kaple sv. Jana Nepomuckého, která prošla během let 2009-2021 rozsáhlou rekonstrukcí. Barokní stavba byla vybudována v letech 1734-1737 na místě starší kaple z roku 1714 na návrší zvaném Kopeček, nedaleko od zaniklého hradu Kyšperka. Za 287 let své historie byla mnohokrát opravována až za posledních 13 let prošla největší obnovou díky výborné spolupráci mezi Římskokatolickou farností, městem Letohrad, architekty a dodavatelskými firmami. Za toto období bylo vytvořeno dílo v hodnotě téměř 26 mil. Kč, převážně z prostředků Programu na záchranu architektonického dědictví MK ČR a města. Kaple se nachází na pěší turistické trase českého propagátora sportu, turismu a spisovatele Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského. Znovu upoutává příchozí a láká k návštěvě ambitů, které společně s přírodním okolím dávají možnost k pořádání koncertů, výstav, svateb, setkávání občanů i odborníků. K tomu je zaměřeno cílové využití areálu kaple s ambity, co by Památníku barokních poutí v podhůří Orlických hor s nadregionálním dopadem v Pardubickém kraji. Stane se také atraktivitou prohlídkové trasy od barokního zámku přírodně krajinářským parkem se vzácnými rostlinami kolem rekonstruované oranžerie.