Brána a zvonice městského hřbitova v Prostějově

Vstupní brána a přilehlé objekty hřbitova v ulici Brněnská v Prostějově prošly rozsáhlou opravou spočívající v rekonstrukci samotné brány městského hřbitova, přilehlých zdí, domu správce hřbitova a zvonice. Dále v rekonstrukci vnějšího pláště a navazující nutné vnitřní úpravy včetně nového napojení na dešťovou kanalizaci.
Velkorysým pojetím, architekturou, počtem hrobů umělecky ztvárněných i citlivě řešenou zelení patří prostějovský hřbitov k nejkrásnějším na Moravě. Do podoby zdejšího pietního místa, které je mimo jiné i pozoruhodnou uměleckou galerií, se promítá i průmyslový a kulturní význam města v první polovině 20. století.
Při vstupu na hřbitov upoutá návštěvníka monumentální novorenesanční brána s jedním hlavním a dvěma bočními oblouky, která se podařila v minulém roce společně se zvonicí úspěšně zrekonstruovat. Stavební práce byly citlivě provedeny dle zpracovaných restaurátorských záměrů od března do konce září 2022. Původní stavba brány pochází z roku 1900 a zvonice byla dokončena v roce 1928.
Důvodem rekonstrukcí havarijní stav brány (náklon - odchylka od svislice v patě až 245 mm směrem do areálu hřbitova, opadávající omítka a jiná barevnost fasády) a v případě zvonice probíhající hniloba a borcení dřevěného masívu konstrukce.
Finančně byla investice podpořena prostředky Olomouckého kraje ve výši 200 tis. Kč.
Stavby (brána a zvonice) jsou součástí velkoryse řešeného památkově chráněného areálu městského hřbitova, který se nachází na ulici Brněnská v Prostějově na ploše cca 8 ha. Stavby jsou umístěné na pozemku p.č. 6667/1 v k.ú. Prostějov. Zleva i zprava areál sousedí s volnou nezastavěnou parcelou (orná půda, ostatní plocha, zahrada). Objekty městské brány a dřevěné zvonice jsou situovány na okraji západní hranice městského hřbitova, podél ul. Brněnská. Západní fasády objektů těsně přiléhají k chodníku pro pěší. Východní fasáda brány a okolního zdiva přiléhá k pochozím plochám v areálu hřbitova. Vnitřní areál je pojat jako přírodní park s pravoúhlým systémem cest, kde je vzájemná symbióza architektonické složky s uměleckou výzdobou harmonicky doplněná přírodním prvkem.
Z historie:
Městský hřbitov v Prostějově byl založen v roce 1900 při Brněnské ulici na jižním okraji města. O založení hřbitova rozhodl obecní výbor v roce 1898. Plán na opravu a rozdělení hřbitova vypracoval Městský stavební úřad. Stavební část zpracoval městský architekt Jan Skoupil. Vstupní kovaná brána je dílem místního mistra Františka Pospíšila. Autorem arkád je architekt a městský stavitel Čeněk Venclík. Původním autorem zahradní a dendrologické úpravy byl městský zahradník a správce hřbitova František Havránek.
Areál je významnou nemovitou kulturní památkou na území města Prostějova. Na jižní hranici na něj navazuje židovský hřbitov.
Brána:
Hlavní vstup z ul. Brněnská tvoří bohatě zdobený portál. Větší centrální dvoukřídlou bránu, širokou 3,5m i obě menší postranní jednokřídlé branky uzavírá ozdobně kovaná mříž. Nad nimi se nachází štukové reliéfy - postavy andělů i řecká písmena alfa a omega a pod nimi nápis „LP 1900“. Na vrcholu štítu je usazena socha anděla s trubkou a dvě vázy. Nadživotní sedící figura anděla je na podstavci. Pravá ruka natažena mírně vzhůru, držící kovovou trubku – hudební nástroj, přiloženou k ústům figury. Levá ruka pokrčena v lokti, držící z kamene tesaný vavřínový věnec. Socha anděla je oděna v jednoduchém rouchu zakrývající oblast beder a oblast kolen. Horní polovina těla je obnažena. Figura je vyhotovena z pískovce Podhorní Újezd u Jičína v Čechách, přezdívaného také jako pískovec hořický. Na bránu navazují plotová pole se zděnou podezdívkou, sloupky s bohatě zdobenými kovanými plotovými výplněmi, korespondujícími tvaroslovně s bránou a brankami.
Fasádní omítka objektu je štuková vápenná s vápenným pačokem, základní plocha žlutý okr, vystupující architektonické prvky také ve stejné barvě.
Zakončovací architektonické články, balustrády, masivnější římsy a parapety jsou cementovanými výdusky.
Zděná vstupní brána do areálu městského hřbitova v Prostějově o výšce cca 11 m vykazovala odchylku od svislice v patě až 245 mm směrem do areálu hřbitova. Na vlastní konstrukci sestávající se ze 4 ks pilířů o rozměrech cca 1,1 x 1,7 m nahoře spojenými klenebními oblouky přitom nejsou patrné žádné statické poruchy. Kopanou sondou zevnitř hřbitova bylo ověřeno založení jednoho z pilířů. Náklon mohl vzniknout již v době stavby oplocení s branou nebo se na něm mohly podílet i terénní úpravy a práce v bezprostřední blízkosti brány.
Zvonice:
Vlevo za vstupem stojí dřevěná zvonička z roku 1928, přisazena zády k ohradní zdi, symetricky komponované vůči hmotě správcovského domku na druhé straně od vstupní brány, je příkladem celodřevěné stavby tohoto typu. Má formu dřevěného altánu klasické tesařské konstrukce s ozdobnými prvky. Objekt slouží danému provozu nepřetržitě od doby svého vzniku.
Dřevěný přístřešek se zdobenými prvky trámů a prořezávaným štítem nese celkem dvanáct trámů, které jsou spojeny do párů po stranách a rozích stavby. Stojí na mírně vyvýšeném cihlovém soklu, na který se původně vcházelo přes dva schody. Na soklu je první část vodorovné konstrukce, ze které se zvedají nosné trámy. Ty jsou pak v horní části spojeny další vodorovnou konstrukcí, nesoucí střechu, jejíž stabilita je zabezpečena pevným spojením s vnější hřbitovní zdí. Jednotlivé nosné dřevěné prvky jsou doplněny o prvky, zdobené prořezáváním, nebo o vložené konstrukce mřížek v obloucích, či prořezávaným rostlinným ornamentem ve štítu.
Poslední povrchová úprava je provedena krycím nátěrem červenohnědé barvy, pod ní místy prosvítají zbytky starší, snad původní žlutohnědé barvy.
Rozměr půdorysu 10,45 x 5,0 m, celkový rozměr vč. střechy: v 6.400 x š 11.960 x h 6.810 mm. Hlavní hřeben střechy je orientován ve směru západ – východ. Hlavní vstup do objektu je z východní strany.
Spodní části svislé konstrukce byly v minulosti již vyměněny za nové, mladší náhrady. Konstrukční prvky a spojení vykazovaly velmi vážné poškození. Ve spodní části to byla poškození v souvislosti s probíhající hnilobou a následném borcení dřevěného masívu. Některá poškození byla i mechanického charakteru, která byla o to horší, že byly právě na nesoudržném materiálu, napadeném hnilobou.
Restaurátorské záměry na Sochařskou a štukovou výzdobu vstupní brány na hlavní hřbitov v Prostějově a na Dřevěnou stavební konstrukci přístřešku se zvony na městském hřbitově v Prostějově byly zpracovány v roce 2016 (Mgr. A. Josef Petr z Kuřimi, Bc. Petr Janda z Černé Hory).
Geologický průzkum byl proveden za účelem zjištění skladby podloží v místě vstupní brány. Byla provedena kopaná sonda k základové spáře. Bylo provedeno zaměření stávajícího stavu (říjen 2016 a leden 2017 projektantem) s podrobným doměřením a bylo využito podkladu existujícího stavebně historického průzkumu.
Stavební práce byly provedeny v souladu s vydaným schváleným stavebním záměrem. Rekonstrukce brány – provedena sanace podloží zdiva, oprava fasády a restaurování sochařské a štukové výzdoby. Rekonstrukce zvonice – došlo k částečné výměně dřevěné konstrukce, provedení nové podlahy a zřízení ochrany před bleskem. Objekty brány a zvonice po provedení stavebních úprav mají zachovaný svůj stávající půdorys, výšku i sklon střech a členění fasády.
Objekt zvonice je přístupný pro veřejnost v době otevření areálu hřbitova, brána je viditelná a přístupná kdykoliv (její západní strana do ulice Brněnské).
Areál hřbitova:
Vstupní komponovanou část areálu podél hlavní lipové aleje ohraničují dva objekty obloukových arkád v renesančním duchu, které vznikly podle návrhu prostějovského architekta Čeňka Venclíka v letech 1902 a 1907. V nich jsou umístěny hrobky některých významných prostějovských občanů.
Jednotlivé hroby jsou rozmístěny v pravidelné síti kolem centrálního kříže. Na severním okraji hřbitova je doplňuje kolumbárium, urnový háj (byl zřízen v roce 1931 podle návrhu architekta Václava Jeřábka na místě bývalých skleníků) a vsypová loučka (z roku 1991 s kamennou postavou ženy). V roce 1976 byla na východním okraji hřbitova postavena moderní smuteční síň, kterou navrhl architekt Blahoslav Adamík.
Hřbitov dostal v době svého založení velkorysou parkovou úpravu. Podél cest byly vysázeny desítky dřevin a bylin, včetně neobvyklých i exotických druhů. V průběhu 20. století druhové zastoupení značně zchudlo, přesto je městský hřbitov nejcennějším sadovnickým dílem Prostějova. V roce 2009 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce hlavní aleje vč. nové výsadby. Bloky stříhané zeleně podél dlážděné aleje zvýrazňují hlavní kompoziční osu a jsou připomínkou literárně doložených záhonů podél aleje z třicátých let. Provedeny jsou z pomalu rostoucích tisových keřů, stříhaných do čtvercového půdorysu o výšce cca 40 cm. Kruhový záhon kolem centrálního kříže byl obnoven v původní podobě.
Obnova hlavní lipové byla startovním krokem revitalizace celého městského hřbitova, jež dále pokračuje v menších ucelených krocích dle nastaveného konceptu.
Objekt je památkově chráněný (rejstříkové číslo objektu v ÚSKP: 25471/7-5749), není v území městské památkové zóny Prostějov.
Aktuálně:
Kromě rekonstrukce vstupní brány a zvonice se v areálu hřbitova v roce 2022 realizovala oprava okolního zdiva a domu správce, úprava dopravního řešení před areálem hřbitova a také výstavba nového parkoviště. Dále pokračovala realizace výstavby kolumbárií u vsypové loučky.
Do budoucna se uvažuje o rozšíření hřbitova východním směrem pro umístění urnových hrobů v parkové aleji orámovaných oplocením s integrovanými kolumbárii.
Náklady na rekonstrukce (s DPH):
Rekonstrukce brány – 2 332 415 Kč
Rekonstrukce zvonice – 2 849 362 Kč, 200 000 Kč příspěvek z Olomouckého kraje
Stavební práce realizovala společnost REDAL AKTIV CZ s.r.o. z Napajedel od 1. března 2022 s dokončením v září 2022.
Závěrečný komentář a zdůvodnění přihlášky:
Jsme přesvědčeni, že zdařilá rekonstrukce neorenesanční vstupní brány si zaslouží pozornost i ocenění ze strany širší veřejnosti.
Realizace rekonstrukce brány a zvonice jistě zvyšuje celkovou atraktivnost nemovité památky, představuje pokračování v neustálé obnově a zajištění kvalitní údržby celého areálu hřbitova, který je místem odpočinku i významných prostějovských osobností (Jiří Wolkera, Ondřeje Přikryla, Karla a Karly Vojáčkových, nachází se zde hrobka Wichterlových, Rolných atd.).
Město se snaží navazovat na dílo původního hřbitovního správce Františka Havránka.