Na podzim roku 2022 byla dokončena kompletní revitalizace Karlova náměstí v Třebíči, které je součástí Městské památkové zóny Třebíč. Karlovo náměstí svou plochou 2,2 ha náleží k jednomu z největších v České republice a je pojmenováno po císaři Svaté říše římské a českém králi Karlu IV.[1]

Rozlehlé obdélníkové náměstí v mírně svažitém terénu kopíruje podélnou osou tok řeky Jihlavy. Velkorysé středověké vytyčení se pojí s vrcholným kolonizačním úsilím třebíčského benediktinského kláštera na přelomu 60. a 70. let 13. století, který nechal mezi existujícími osadami na pravém břehu založit kolonizační město, o čemž svědčí listina z roku 1277. Náměstí bylo centrem rozvíjejícího se sídla, které obdrželo v roce 1335 městská práva a následně i systém opevnění. Zničující dobytí města vojsky Matyáše Korvína v roce 1468 nezabránilo opětovnému obnovení města, které přes možné dílčí změny využilo starší stabilizované urbanistické schéma kolem centrální plochy. Nejstarší známý stav náměstí ukazuje, že se jednalo o půdorysně nečleněnou zpevněnou plochu (dlažba z říčních valounů), na které byly umístěny kašny, skulptury i pranýř. Výraznou proměnu prostředí náměstí ovlivnil požár v roce 1822, který zasáhl téměř celé dnešní Vnitřní Město a v jehož důsledku musely být strženy renesanční štíty okolních domů. Dominantním způsobem se do charakteru zástavby a náměstí propsal následný rozvoj města v 2. pol. 19. století. Jako centrum českého společenského života vznikl v roce 1871 Besední (Národní) dům, spolu se sousedním objektem byla v roce 1875 přestavěna radnice, k tisíciletému výročí úmrtí sv. Metoděje došlo v roce 1885 ke vztyčení sousoší sv. Cyrila a Metoděje na místě, kde pravděpodobně stával pranýř. Roku 1888 byl vybudován nový vodovod z Týnského potoka, který přiváděl vodu do tří kašen a stojanů na náměstí. Městské brány byly strženy v průběhu 19. století za účelem zlepšení průjezdu, protože již velikostně bránily rostoucí dopravě.[2]

V rámci revitalizace byly vyměněny veškeré inženýrské sítě, došlo ke sjednocení povrchů v prostoru náměstí za použití tradičního přírodního kamenného materiálu – žuly (s výjimkou komunikace vedoucí od Jejkovské k Jihlavské bráně, kde z důvodu hygienických požadavků musel být obnoven asfaltový povrch). V maximální míře byla využita stávající ochozená dlažba. Centrální prostor náměstí zůstal rozdělen na západní a východní část. Západní část slouží jako shromažďovací prostor. Východní část náměstí je částečně zklidněná, zmenšil se prostor pro parkování osobních vozidel a vedle vznikla pobytová část s kašnou a lavičkami, kterou využijí nejen cestující městskou hromadnou dopravou. Prostor náměstí byl osazen novým kvalitním mobiliářem, který zajistí dostatek míst k sezení, možnost občerstvení a relaxaci. Při výběru mobiliáře byl kladen důraz na přírodní materiály, kvalitní design a řemeslné zpracování, bezpečnost, životnost a snadnou údržbu (zejména ocel, litina, kvalitní masivní dřevo nevyžadující povrchovou úpravu). Došlo k obnovení jednořadých linií stromů v poměrně volném sponu podél jižního a severního chodníku a vnitřního prostoru náměstí, vysazeny byly okrasné formy hrušní, odpovídající druhům a kultivarům, které jsou v prostředí historických měst dlouhodobě zažité a váží se k převažující epoše okolního stavebního fondu. Cílová velikost navržených dřevin nenarušuje čitelnost fasád jako historické hranice pozemku. Na Karlovo náměstí byly osazeny nové výtvarné a vodní prvky. Byly zde umístěny bronzové desky zapuštěné do úrovně dlažby, které obsahují text připomínající časové mezníky ve vývoji a historii města. Nové kašny navazují svým umístěním na jednoduchou osovou kompozici někdejších barokních kašen. Kolem zrestaurovaného sousoší sv. Cyrila a Metoděje došlo i k úpravě povrchu dlažby a výsadbě javorů babyka. Náměstí dříve i nyní slouží jako místo trhů, jarmarků, různých lidových slavností a kulturních akcí. Díky částečnému zklidnění dopravy a omezení průjezdu náměstím nyní slouží i jako místo odpočinku na lavičkách nebo na zahrádkách přilehlých restauračních zařízení, pro které vznikl důstojný prostor rozšířením chodníků. Pro kvalitní řešení restauračních předzahrádek je zpracován Manuál tvorby veřejných prostranství města Třebíče - Restaurační předzahrádky a reklama 2021 od městského architekta Ing. arch. Petra Ondráčka. V létě poskytnou nové vodní prvky a listnaté stromy příjemné prostředí pro zastavení. V rámci revitalizace vznikly nové zastávky městské hromadné dopravy, kontejnery na tříděný odpad jsou nyní v podzemí a na plochu náměstí jsou v době trvání sezonních trhů umísťovány nové a vkusné stánky pro prodejce.

Celková částka nákladů se vyšplhala na 146 136 876,78 Kč bez DPH (176 825 620,90 Kč s DPH), město Třebíč tuto akci financovalo z vlastních zdrojů, část zdrojů platil Svazek Vodovody a Kanalizace a byla čerpána dotace na akumulační nádrž na dešťovou vodu z Operačního fondu Životní prostředí. Realizaci provedlo na základě vyhlášené veřejné zakázky sdružení firem Společnost pro nové Karlovo náměstí. Celá rekonstrukce trvala dva roky, přípravné práce započaly v létě 2020 a stavba byla dokončena a předána na podzim roku 2022.

Revitalizace Karlova náměstí byla velmi náročnou akcí. Obnova takto významného historického prostoru zahrnovala konzultace s celou škálou odborníků. Město Třebíč kladlo důraz na zachování všech výchozích kulturně historických hodnot historického prostoru, zároveň pracovalo s požadavky na moderní pobytový prostor centra města. Snad nejnáročnějším aspektem bylo zakomponování potřeb spojených se změnou klimatu. Karlovo náměstí je v aktuální podobě důstojným moderním prostorem pro návštěvníky statku světového dědictví, Židovské čtvrti a Baziliky sv. Prokopa v Třebíči. Na základě výše uvedeného se domníváme, že takto významná akce na území Kraje Vysočina si zaslouží ocenění Památka roku 2022 v kategorii velká.