Sady Bedřicha Smetany (Morgenzeile Park, Jitřní park)

K lázeňským parkům byl zpracován stavebně historický průzkum „Františkovy Lázně – lázeňské parky terapeutické krajiny“, duben 2017-2018, zpracovali Ing. Lanka Křesadlová, Ph.D., Mgr. Lubomír Zeman a Mgr. Filip Prekop.

Plošná památková ochrana města Františkových Lázní existuje na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Františkovy Lázně byly v roce 1992 Nařízením vlády České republiky č. 443/1992 Sb. prohlášeny městskou památkovou rezervací. Památková rezervace Františkovy Lázně zahrnuje jak vnitřní lázeňské centrum, tak okolní prstenec lázeňských parků. Pro zabezpečení ochrany rezervace Františkovy Lázně se v § 4 stanovila, kromě dalších opatření, podmínka, že: terénní a sadové úpravy a stavby technického vybavení včetně dopravních staveb v rezervaci musí být projektovány a prováděny s ohledem na památkovou hodnotu rezervace, objektů, parků a historického podzemí a s ohledem na geologické prostředí tak, aby nedošlo k narušení rozsáhlých úprav území z období založení města; musí být zachovány a neporušeny sběrné kanály a zpevnění rašeliniště a neporušena geologická skladba podloží. Nařízením vlády České republiky č. 430/2017 ze dne 6. prosince 2017 o prohlášení území vybraných částí měst Františkovy Lázně, Cheb, Karlovy Vary a Mariánské Lázně a obce Valy s lázeňskou kulturní krajinou za památkové rezervace a o změně nařízení vlády č. 443/1992 Sb., o prohlášení území historického jádra města Františkovy Lázně a území pevnosti Terezín za památkové rezervace, bylo památkově chráněné území podstatně zvětšeno právě o oblast okolní lázeňské krajiny.

Součástí památkově chráněného území lázeňského města Františkovy Lázně jsou tedy i parky a lesoparky tvořící ve vazbě na zástavbu města léčebnou, tzv. terapeutickou krajinu. V plném rozsahu se zde zachoval původní koncept zahradně upravených ploch uvnitř sídla, plynule přecházejících prostřednictvím vnějšího prstence parků do okolní kulturní krajiny, tedy ve třech částech soustavy. Všechny tyto plochy zeleně byly postupně upravovány nejen dle aktuálních trendů zahradního umění, ale jejich náplň reflektovala i úroveň poznání pozitivního vlivu přírodního prostředí na léčbu jednotlivých obtíží a nemocí.

Charakteristika území

Sady Bedřicha Smetany navazují z východní strany na blok lázeňských budov centra Františkových Lázní. Jedná se o parkovou úpravu vyplňující část mezi zástavbou města a dříve vycházkovou okružní alejí (dnes část ul. Ruská a 5. května). Řešená část Sadů B. Smetany je z jihu vymezena chodníkem vycházejícím z Husovy ulice. V severozápadním cípu řešené parkové plochy se nachází lázeňské divadlo (dnes Divadlo Boženy Němcové). Výrazným prvkem parkové úpravy je secesní pomník spisovateli Johannu Wolfgangu Goethe s dříve formálně řešeným květinovým parterem lemovaným rozevřenou liniovou výsadbou lip s lavičkami. Výraznými funkčními pěšími koridory jsou dvě příčné osy vycházející z ulic Poštovní a Husova, ale rovněž diagonální trasa procházející parkem ve směru od divadla k Císařským lázním.

Historie území

Na východě byl založen v 60. letech 19. století na pozemcích navazujících z východní stany na blok zástavby lázeňských budov, nový park nazvaný Morgenzeile (Jitřní - Východní) park. V roce 1866 zde upravil Antonín Soukup společně s Metternichovým zahradníkem Stadlerem cestu lemovanou lipovou alejí, zárodek nové parkové úpravy. Park zaplnil část prostoru mezi zástavbou města a vycházkovou okružní alejí, která spojovala Lázeňský park a pavilon Solného a Lučního pramene (dnes část ulice Ruská a 5. května). Plány ukazují, že nejdříve byl pravděpodobně zahradně upraven úzký pás navazující na dnešní ulici Dr. Pohoreckého rozdělený do několika samostatných „zahrádek“ patřícím přilehlým hotelům. Na ně navázala parková úprava, jejíž hlavní komunikace vycházely ze dvou příčných ulic v zástavbě (dnešní Poštovní a Husova ulice) a propojovaly je s okružní alejí k Solnému prameni. V severozápadním rohu plochy bylo v roce 1868 postaveno lázeňské divadlo. Do podoby veřejného parku se upravila přibližně polovina celkové plochy. V další části došlo v roce 1878 k výstavbě vily Imperial, její bezprostřední okolí (zahrada) bylo kultivováno víceméně autonomně, ale nikoli kontrastně k navazujícím plochám parku. Další část plochy původně kompozičně náležela k pavilonu Solného pramene. V roce 1905 zde byl odhalen pomník rakouské císařovně Alžbětě doplněný bohatým květinovým parterem. K odstranění pomníku došlo v roce 1925 a v druhé polovině 20. století se plocha kompozičně připojila k parteru Císařských lázní.

V roce 1906 získal Jitřní park výraznou architektonickou dominantu v podobě pomníku spisovateli Johannu Wolgangu Goethe. Secesní pomník od Karla Josefa Wilferta ml., odhalený 9. září, doplňovala formálně řešená zahradní úprava, která se skládala z dendrologicky zajímavého pozadí pomníku a rozevřené liniové výsadby lip, lemující květinový parter. K odpočinku sloužily lavičky originálního tvarosloví.

Cestní síť s dvěma dominantními příčnými osami je poprvé zachycena na plánu z roku 1905. Oproti roku 1920, kdy je na plánu podrobně zakreslena cestní síť po ustálení kompozice, došlo do dnešních dnů ke zjednodušení cestní sítě, které je dáno změnou funkce některých budov na okružní třídě. Plně funkční zůstává hlavní osa vycházející z ulice Husovy, stále komunikačně důležitá je také příčná spojnice mezi divadlem a Císařskými lázněmi. Svůj komunikační význam z části ztratila druhá podélná osa vycházející z ulice Poštovní.

Obnova území

Zahradní úpravy kompletně obnovit dle dobových podkladů, víceméně respektovat stávající druhové složení dřevin, zachovat respektive zmenšovat poměrové zastoupení jehličnatých dřevin v parku, pro zachování autenticity navracet borovici vejmutovku a jírovec maďal. Hůře prosperující smrky ztepilé v kompozici nahrazovat jehličnany obdobného habitu. Stromové patro obnovovat ve větších logických celcích (na úrovni větších skupin či částí porostů). Vyvarovat se masivnější výsadbě dalších cizokrajných či tvarově a barevně výjimečných druhů stromů (park nebyl původně koncipován jako dendrologická sbírka). Zvýšit kvalitu stávajícího keřového patra.

Rekreační potenciál parku podpořit i mírným rozšířením travnatých ploch na úkor porostů dřevin. Kompozici parku i jeho rekreační potenciál zvýšit kvalitním stálým i sezónním mobiliářem. Vytvořením jednotlivých zahrádek dojde k reminiscenci dřívějšího stavu a v rámci parku se vytvoří charakterem úplně odlišné světy, a vše se bude skvěle doplňovat. Dojde k doplnění pergol a treláží. Dojde k propojení s cestní sítí parku.

Park bude doplněn o nový vodní prvek umístěný na křižovatce stávajících parkových cest v severní polovině plochy sadů, spojujících ulice Dr. Pohoreckého, 5. května a Ruská. Vodní prvek se bude skládat ze čtyř různě vysokých kamenných bloků (nadzemní část bloků výška cca 0,9 m), z jejichž středů bude tryskat voda. Ta bude dále přetékat přes kamenné bloky do prostoru pod vodním prvkem, který bude vyplněn čedičovým štěrkem. Ten bude zároveň sloužit jako filtr hrubých nečistot. V případě nedostatku vody je navrženo ruční dopouštění z vodoměrné šachty. Okolí vodního prvku je vydlážděno čedičovou dlažbou v kombinaci s mozaikou z rozbitých čedičových (eutitových) dlaždic ve tvaru šternberské hvězdy, na počest Kašparu Šternberkovi. V parku je navrženo také několik nových kamenných prvků – ptačí napajedla a kamenné stély s Goethovými citáty.

Další nové doplnění bude o veřejné osvětlení pěších komunikací, osvětlení pítka pro ptáky, osvětlení a elektroinstalace vodního prvku, osvětlení pomníku a parteru před ním. Přípojky budou řešeny napojením na stávající rozvody dle platných norem. Osvětlení chodníků bude provedeno historizujícími litinovými svítidly s historickou lucernou v bílé barvě (stejný typ jako je běžně používán v ostatních částech města).