Geomorfologicky patří do celku Nízký Jeseník, tvořeného podcelkem Vítkovská vrchovina a okrsky Potštátská vrchovina, Heřmanická vrchovina, Tošovická vrchovina a Oderská kotlina (SV část Oderska) a do celku Moravská brána, tvořeného podcelkem Oderská brána a okrsky Bělotínská pahorkatina, Klimkovická pahorkatina, Bartošovická pahorkatina a Oderská niva.

Historie:

Odry jsou prvním městem na horním toku jedné z nejvýznamnějších evropských řek, jejíž pramen je nedaleko. Malebné údolí Oderské kotliny, v níž město leží, je obklopeno lesnatými svahy Nízkého Jeseníku a otevírá se na jihovýchod Moravské brány, kde vedla stará obchodní a válečná cesta od řeky Moravy údolím Odry do Polska - tzv. "Jantarová cesta". Na místě původní slovanské osady Vyhnanov, která byla poprvé písemně zmíněna r. 1234, bylo postaveno pravděpodobně ve 2. polovině 13. stol. nové opevněné město. Ve 14. stol. se Odry staly již významným okolním centrem. Za husitských válek byly Odry opěrným bodem, z nějž husité podnikali výpady do Slezska i do Polska. Význam husitských Oder vzrostl v letech 1428-1432, kdy zde pobýval známý litevský kníže a bývalý kandidát na českého krále Zikmund Korybutovič. Roku 1481 bylo město zapsáno do opavských zemských desek a stalo se součástí knížectví opavského a Horního Slezska.Město Odry, které vzniklo jako kolonizační osada dostalo vzhledem k svému typu také charakteristický půdorys. Ten je tvořen pravoúhlým protínáním ulic a velkým čtyřúhelníkovým náměstím. V souladu s charakterem středověké výstavby se i v Odrách dělily bloky na dlouhé hluboké parcely. V předních částech byly situovány obytné části měšťanských domů a vzadu se rozkládalo hospodářské zázemí objektu. Tento urbanistický koncept se vzhledem k nenarušenosti zástavby vnitřního města dochoval dodnes. Předměstí Oder se dále rozrůstalo v návaznosti na hlavní obchodní trasy směrem na Opavu (Horní tzv. opavské předměstí) a na Hranice (Dolní tzv. hranické předměstí).

Členství v dalších seskupeních (mikroregion atd.):
Mikroregion Odersko