: Klatovy

: 33901

: Dobrovského

: 154

:

: 544, 4376, 3/2, 3/1

: Klatovy

: Klatovy

: Plzeňský

: 35926/4-2644

: Město Klatovy

: Nám. Míru 62 339 01 Klatovy

: Klatovy

: 33901

: Klatovy 1

: Nám. Míru

: 62

:

: 376 347 111

: akunesova@mukt.cz

: www.mukt.cz

: Ing. Alena Kunešová

: Město Klatovy Veřejnost

: IMG_0169.pdf

: Okrouhlice v areálu letního kina, součást hradebního opevnění (nemovitá kulturní památka). Podrobněji popsáno v prezentaci uložené ve fotodokumentaci, v bodě 2 (PAMÁTKA ROKU 2014.pptx).

: Kadaň

: 432 01

: Mírové náměstí

: 1

:

: 1

: Kadaň

: Chomutov

: Ústecký

: 24334/5-1687

: Město Kadaň

: Město Kadaň Mírové náměstí 1 432 01 Kadaň

: Kadaň

: 432 01

: Kadaň

: Mírové náměstí

: 1

:

: 474319547

: jana.purnochova@mesto-kadan.cz

: mesto-kadan.cz

: Ing. Jana Purnochová

: Město Kadaň

: Potvrzení o památkové obnově.pdf

: OPRAVA OCHOZU A HELMICE RADNIČNÍ VĚŽE Historie objektu: Radnice byla patrně založena po požáru města r. 1362. Jedná se v jádře o poměrně velkou, gotickou, nárožní budovu z 2. poloviny 14. století s velkou hranolovou nárožní věží na gotických arkádách z doby kolem roku 1400 s masivním zděným osmibokým jehlanem s terakotovými kraby a arkýřovou kaplí doloženou r. 1404. Úprava věže s cimbuřím a arkýřem proběhla v letech 1502 – 1520. Na úrovni ochozu věže, v patě zděné střechy se nachází pozdně gotický byt pověžného. Největší ze tří drobných prostorů je opatřen sklípkovou klenbičkou hvězdového vzorce a vybaven náznakovou expozicí. Jejím cílem je pokusit se navodit atmosféru skutečného obydlí městského sluhy, který měl za úkol upozorňovat obyvatele města na nebezpečí v dobách klidných i válečných. Vyhlídkový ochoz ve výšce 30 m nad úrovní dlažby na náměstí je opatřen ohradní poprsní zídkou se stínkami cimbuří a obklopuje byt pověžného. Do východního čela věže těsně pod ochozem vsadil dávný architekt chrlič ve formě zvířete, snad bájného tvora. Pravděpodobně až při poslední velké opravě kolem roku 1900 dostalo torzo zvířecí figury podobu mile se usmívajícího psa. Nad ochozem se vypíná tzv. helmice – osmiboká cihlová střecha, vyzděná do tvaru jehlanu. Na hranách je opatřena terakotovými kraby. Realizace obnovy: Oprava ochozu a helmice radniční věže včetně jejích vrcholových atributů byla zařazena v roce 2014 mezi akce Programu regenerace městské památkové rezervace Kadaň. Realizace byla prováděna na základě projektové dokumentace zpracované Památkovým ateliérem Plzeň (Ing. arch. Jitka Pohořalá, Marek Anderle). Dokumentace vycházela z průzkumu a posouzení pláště objektu (Ing. Řezáč), stavebně historického průzkumu MPR Kadaň, stavebně historického průzkumu č. p. 1 (SHP SURPMO Ing. Dr. Jan Muk, Dr. Ladislav Lacinger, CSc) a pasportu památek (Ing. arch. Pachner). Celková výška věže je 53,4 m, výška helmice od podlahy ochozu až po vrchol korunky na korouhvi „F“ je 25 m. Vzhledem k tomu, že lešení nebylo realizováno od paty věže, musely být některé práce spojené s opravou věže (na vnější části cimbuří) provedeny horolezeckým způsobem. Po postavení lešení na ochozu věže byly sejmuty vrcholové atributy – korouhev „F“ a makovice, vysekány a vyjmuty poškozené terakotové kraby, provedeno očištění a ošetření stávajících krabů a kamenné špice helmice včetně jejich kotvících kovových prvků, proškrábání a tmelení trhlin, demontáž měděných klempířských prvků, úprava podkladu helmice a ochozu včetně cimbuří pro nový nátěr. Vyměněno za nové bylo 20 ks terakotových krabů, povrchovou úpravou včetně izolačních vrstev syntetických a olejových podkladů a zlacením plátkovým zlatem o ryzosti 23,¾ Au prošla korouhev i makovice, zaletovaná schrána u paty korouhve dostala rovněž nový nátěr. Novým nátěrem bylo opatřeno 8 ks dřevěných žaluzií, na stínky i výřezy cimbuří byly instalovány nové měděné plechy, po úpravách podkladu byla v bílé barvě natřena helmice i ochoz. Využití objektu: Radniční věž je zpřístupněna veřejnosti, je zde instalována muzejní expozice. Financování opravy: Stavba celkem 1.595.867,10 Kč; z toho vlastník město Kadaň 1.395.867,10 Kč; dotace Ministerstva kultury z Programu regenerace MPR a MPZ 200.000,- Kč. Závěrečný komentář: Výše uvedenou opravou získala helmice radniční věže – symbol města Kadaně – zpět svou bělostnou krásu, ve které se pne až k nebi a láká kolemjdoucí k návštěvě muzejní expozice.

: Mašov u Turnova

: 51101

: ---

: ----

: 00276227

: 5/6

: Mašov u Turnova

: Semily

: Liberecký

: Bez prohlášení

: Město Turnov

: Antonína Dvořáka 335 511 22 Turnov

: Turnov

: 511 01

: ----

: A. Dvořáka

: 335

: IČ 00276227

: 481366223

: t.hocke@mu.turnov.cz

: www.turnov

: PhDr. Mgr. René Brož

: Obec Mašov u Turnova

: kaple N.P.Marie v Mašově.pdf

: Kaple Narození Panny Marie v Mašově byla opravena v roce 2014. Kaple není zapsána v ÚSKP ČR a nepodléhá státní památkové péči. Obnova kaple byla financována dílem ze sbírky občanů Mašova a Turnova (160 tis. Kč) a celková rekonstrukce pod záštitou Města Turnov -oprava dle projektové dokumentace, která se následně zjednodušila. Celková výměna střešní krytiny 95 100,Kč, výměna oken, oprava dveří - 31 097,-Kč,oprava fasády, venkovní drenáže, výměna podlahy, nová elektroinstalace, výmalba 445 840,-Kč,nová svítidla 7744,-Kč.

: Telč

: 58856

: nám. Zachariáše z Hradce

: bez

: bez

: 7355/2

: Telč

: Jihlava

: Vysočina

: 37868/7-5249

: Město Telč

: nám. Zachariáše z Hradce 10

: Telč

: 58856

: Telč - Vnitřní Město

: nám. Zachariáše z Hradce

: 10

:

: 567 112 411

: epodatelna@telc.eu

: telc.eu

: Křenek Jiří

: veřejnost

: čestné prohlášení vlastníka.pdf

: Průběh akce Restaurování Mariánského sloupu v Telči Celkový restaurátorský záměr zpracoval Daniel Chadim, BcA. v roce 2008 I. etapa restaurování Mariánského sloupu v roce 2010 – zhotovitel: Daniel Chadim, BcA., restaurátor, Slavonice - restaurování a částečné přeložení balustrády, oprava základů pod balustrádou, oprava a restaurování přístupového schodiště a zádlažby, restaurování vstupní branky, práce související (odsolování prvků, doplnění prvků, hydrofobizace ...) Cena: 343.000,-Kč (zhotovitel není plátce DPH). V témže roce v rámci I. etapy byly restaurovány 4 sochy andělů na severozápadní (přední) balustrádě – zhotovitel: Stavební huť Slavonice spol. s r.o. Cena: 172.000,-Kč (vč. DPH 20%) Celková cena I. etapy: 515 tis., 434 tis. z Programu regenerace, 81 tis. Město Telč II. etapa restaurování Mariánského sloupu v roce 2011 – zhotovitel: Daniel Chadim, BcA., restaurátor, Slavonice – restaurování 4 soch andělů na jihovýchodní (zadní) balustrádě Cena: 170.000,- Kč (vč. DPH 10%). Celá částka hrazena z Programu regenerace III. etapa restaurování Mariánského sloupu v roce 2012 – zhotovitel: Daniel Chadim, BcA., restaurátor, Slavonice – restaurování vrcholové sochy Panny Marie, restaurování obláčkového sloupu a nejvyšší středové profilované části žulového podstavce Cena: 372.000,- Kč (zhotovitel není plátce DPH). Celá částka hrazena z Programu regenerace IV. etapa restaurování Mariánského sloupu v roce 2013 – zhotovitel: Daniel Chadim, BcA., restaurátor, Slavonice – restaurování soch na podstavci: socha sv. Šebestiána, sv. Jakuba Většího, sv. Rocha Cena: 148.200,- Kč (zhotovitel není plátce DPH) V. etapa restaurování Mariánského sloupu v roce 2013 – zhotovitel: Daniel Chadim, BcA., restaurátor, Slavonice – restaurování soch na podstavci: Restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého, restaurování tří erbů na přední straně podstavce Cena: 110.800,- Kč (zhotovitel není plátce DPH); z Programu regenerace v roce 2013 dotace 259 tis. VI. etapa restaurování Mariánského sloupu v roce 2014 – zhotovitel: Daniel Chadim, BcA., restaurátor, Slavonice – restaurování žulového podstavce, 2 soch na podstavci a 2 soch v nikách podstavce Cena: 547.400,- Kč vč. DPH (15%); z Programu regenerace 469 tis. Rekapitualce nákladů: Rok celkové náklady (Kč) 2010 515.000,- 2011 170.000,- 2012 372.000,- 2013 259.000,- 2014 547.400,- Celkem 1.863.400,- Kč Z toho v rámci Programu regenerace MPR a MPZ 1.704.000,- Kč Město Telč: 159.400,- Kč

: Štětí

: 41108

: Mírové náměstí

: 163

:

: 768

: Čakovice u Radouně

: Litoměřice

: Ústecký

: 43024/5-1980/5

: Město Štětí

: Město Štětí, Mírové náměstí 163, 41108 Štětí

: Štětí

: 41108

:

: Mírové náměstí

: 163

:

: 416 812401

: mesto@steti.cz

: www.steti.cz

: Radomil Kulhánek

: Město Štětí

: předávací protokol.pdf

: Historie křížku je neznámá, v Čakovicích byly kříže dva, dvě sochy, sýpka a vše bylo zbořeno. Zůstala pouze kaplička na návsi a křížek u opravované usedlosti, kulturní památky č.p. 17. Obnova kříže a kamenného soklu přišla na 287 500,00 Kč a opravu uhradilo Město Štětí. Na obnovu kříže přispěl i Krajský úřad Ústeckého kraje částkou 80 000,00 Kč.

: Nymburk

: 288 00

: Náměstí Přemyslovců

: 0

:

: 1574/2

: Nymburk

: Nymburk

: Středočeský

: 40965/2-1899

: Město Nymburk

: Náměstí Přemyslovců 163/20 288 28 Nymburk

: Nymburk

: 288 02

: Nymburk

: Náměstí Přemyslovců

: 163

: 20

: 325 501 252

: olga.havrankova@meu-nbk.cz

: www.mesto-nymburk.cz

: Mgr. Olga Havránková

: Město Nymburk

: Scann_20141229_131916.pdf

: Mariánský sloup na Náměstí Přemyslovců patří mezi význačná díla barokního sochařství v oblasti Střední Čech. Mariánské sousoší je nejvýznamnější sochařskou památkou města. Roku 1713 zachvátila Nymburk morová epidemie a na místě dnešního sloupu byl tehdy postaven provizorní dřevěný oltář. O dva roky později v roce 1715 rozhodli nymburští konšelé o zbudování mariánské statue, která byla dokončena a vysvěcena v roce 1717. Historické prameny neurčují autorství této sochařské památky a dosud se jej nepodařilo jednoznačně prokázat. Nicméně na základě figurální výzdoby sloupu je autorství přisuzováno Janovi Jiřímu Šlanzovskému. Mariánský sloup v centrální části Náměstí Přemyslovců je ve spodní části řešen jako masivní čtyřboký fundament křížového půdorysu, krytý bohatě profilovanou římsou, stojící na jednostupňovém schodišti. Na čtyřech předsunutých nárožích v podobě hranolových pilířů je osazen sochami světců. Centrální vertikála sloupu vrcholí bohatě zdobenou korintskou hlavicí s mírně nadživotní sochou Immaculaty a je zdůrazněn čtyřbokým podstavcem s nápisy po stranách, tvořícím podstavu válcového dříku. Při závěrečném sesazování částí morového sloupu, hlavice a sochy Panny Marie, byla dne 7. 11. 2014 vložena zpět do dutiny v hlavici původní měděná schránka. Do schránky byly vloženy zatavené základní údaje o dodavateli prací, ceně díla, o složení vedení města, počtu obyvatel, ročním rozpočtu města a městských akcích roku 2014 a 2015 (2015: 740. výročí založení města a 120. výročí založení pivovaru). Dále byly do schránky vloženy všechny současně platné kovové mince, městské vyznamenání Nymburský lev I. třídy, nášivka městské policie a drobné propagační předměty města. Schránka byla objevena při demontáži sloupu a zřejmě sem byla vložena v roce 1902, kdy byl sloup opravován. Uvnitř byla ovšem jen hromádka rozpadlého papíru, ze kterého se nedalo nic vyčíst. Obnova Mariánského sloupu na Náměstí Přemyslovců v Nymburce byla uskutečněna na základě dvou smluv s dodavatelem MgA. Janem Brabcem. Smluvní cena za restaurování objektu činí 1 386 969 Kč včetně DPH. Druhou částku 435 080 Kč včetně DPH město zaplatilo za nutnou rekonstrukci základů, na něž získalo dotaci 155 000 Kč od Ministerstva kultury ČR z Programu regenerace městské památkové zóny Nymburk.

: Cheb

: 350 02

: náměstí Krále Jiřího z Poděbrad

: 508

: 7

: 145

: Cheb

: Cheb

: Karlovarský

: 19411/4-3611

: Město Cheb

: Městský úřad Cheb

: Cheb

: 350 20

: Cheb

: náměstí Krále Jiřího z Poděbrad

: 1

: 14

: 354440111

: podatelna@cheb.cz

: www.cheb.cz

: Slávka Snížková

: nájemci nebytových prostor

: potvrzení Schirndingerův dům.pdf

: Měšťanský dům č.p. 508 v Chebu na náměstí, nazývaný též Schirndingerův dům, je významnou stavbou, která si jako jedna z mála v Chebu zachovala své pozdně středověké vzezření. Drtivá většina chebských měšťanských domů, i když jsou v jádře středověkými, prošla složitým vývojem, kdy se na nich projevily úpravy z období baroka a zejména pak 19. století. Tyto etapy se na objektu rovněž podepsaly, avšak vnější vzhled se ve své podstatě neměnil. To bylo změněno až v průběhu 60. let 20. století, během asanace historického jádra města. Dům je zapsanou nemovitou kulturní památkou a nachází se v exponované poloze v jádru městské památkové rezervace. Nejstarší zprávy o stavbě domu na tomto místě pocházejí ze 13. století. V 15. století 15. byl znovu vystavěn. V letech 1622-1626 proběhla velká přestavba, provedená ještě v renesančním slohu, která se dotkla zejména interiéru a dvorního křídla domu. Poslední celková úprava proběhla v 60. letech 20. století, kdy byla provedena nová fasáda v puristickém duchu. V roce 2012 zahájil vlastník domu, město Cheb přípravy k obnově již dožilé fasády. Pro obnovu bylo proto nutné provést důkladný průzkum celé fasády za účelem zjištění starší podoby. Průzkum byl prováděn pracovníky památkového ústavu a restaurátory po zahájení obnovy a postavení lešení. Průzkum byl proveden po sejmutí silné vrstvy novodobé omítky. Bylo zjištěno, že minimálně do úrovně 2. patra se při stranách fasády, v místech, kde do hloubky parcely běží meziparcelní zdi, dochovaly nepatrné zbytky původní stavby z 13. století. Byl nalezen zbytek kordonové římsy, částečně provedený z masivních pálených tvarovaných cihel včetně zbytků původní omítkové vrstvy s nátěrem. Tehdy byla omítka v ploše hrubá, s tmavým, téměř černým nátěrem. Plastický prvek, v tomto případě kordonová římsa mezi přízemím a prvním patrem, byl proveden v hladké omítce, s nátěrem oproti ploše světlejším. V 15. století prošel objekt razantní přestavbou, kdy patrně z původního objektu zůstaly stát jen zmiňované meziparcelní zdi a tím i jen nepatrné postranní úseky staré fasády. Nově vybudovaný objekt byl postaven převážně z lomového kamene, v okolí okenních otvorů doplněném pálenými cihlami. Rovněž byly druhotně použity pálené cihly tvarovky z původního domu. Tyto cihly měly tvar krychlových bloků (30x30x30cm) s bohatou profilací. Jednalo se o prvky říms a okenních ostění. V této etapě byla zřízena i dodnes dochovaná kamenná ostění oken a honosný vstupní portál. V přízemí, napravo od kamenného portálu, bylo při průzkumu objeveno zazděné okno s kamenným ostěním včetně členění z kamenných prutů do tvaru latinského kříže. Toto okno bylo zazděno při přestavbě domu v letech 1622-1623, neboť do něj byla v interiéru založena masivní klenba vstupní haly. Vynášecí cihelný oblouk nad tímto zazděným oknem poukazoval na existenci druhého okna v přízemí, které ovšem bylo zcela zrušeno při zřízení nového vstupního portálu, který se zde nacházel až do poslední úpravy v 60. letech 20. století, kdy byl zrušen a nahrazen novým oknem. Pozdně gotická fasáda měla obdobný charakter, který byl zjištěn na zbytcích původní stavby. Plocha byla nahozena hrubou omítkou s tmavým, téměř černým nátěrem. Kamenná ostění oken a portál byly natřeny vápennou barvou v červeném odstínu. Na rozích ostění oken byly zjištěny bíle lemované sytě červené linky a červená linka po obvodu každého okenního ostění. Portál byl patrně řešen rovněž polychromním nátěrem, avšak podobu rozbarvení a vzorů nebylo možné přesně určit. Jisté je, že dominantní barvou byla červená. Na stávající fasádě byly zjištěny celkem tři vrstvy omítek, v podstatě totožného charakteru, to znamená hrubá s téměř černým nátěrem. Zřejmě v devatenáctém století bylo odstraněno kamenné členění oken, jehož stopy byly průzkumem zachyceny, a do líce fasády osazeny vnější okenní výplně. Toto schéma, tmavá fasáda, natřené kamenické prvky, okna v líci fasády, v přízemí pravý vstupní portál do obchodu a mohutný pozdně gotický portál sloužící jako výloha, se udrželo až do poloviny 20. století. Poté došlo k asanačním úpravám celé fasády. Ty zcela z nepochopitelných důvodů znamenaly odstranění starších omítkových vrstev, odstranění veškerých nátěrových vrstev z kamenných prvků, odstranění pravého portálu a zřízení hladké omítky zelenkavé barvy, která se na objektu v minulosti nikdy neuplatňovala. Na základě průzkumem zjištěných skutečností bylo přistoupeno k rehabilitaci původního, v tomto případě pozdně gotického vzhledu domu, který se ve své podstatě dochoval až do první poloviny 20. století. V přízemí bylo přistoupeno k analytickému odhalení nalezeného okna a provedení iluzivní rekonstrukce chybějících částí, včetně zmizelého pravého okna. Důvodem volby tohoto přístupy byla vysoká míra dochování tohoto hodnotného prvku a zároveň zřejmý architektonický koncept původní fasády, kdy veškeré kamenicky provedené otvory pyramidálně gradovaly, což bylo završeno rovněž pozdně gotickým štítem. Jedná se tak o jednu z mála dochovaných pozdně gotických fasád nejen v Chebu. Celá obnova byla hrazena v částce cca 700 tisíc Kč z rozpočtu města Cheb. Akce byla zařazena v Programu regenerace městských památkových rezervací a zón na rok 2014. Mgr. Jakub Chaloupka, NPÚ ÚOP v Lokti upravila Slávka Snížková, Městský úřad Cheb

: Svitavy

: 568 02

: náměstí Míru

: 81

: 1

: 87

: Svitavy - město

: Svitavy

: Pardubický

: 15395/6-4596

: Město Svitavy

: T.G. Masaryka 5/35 Svitavy

: Svitavy

: 568 02

:

: T.G. Masaryka

: 5

: 35

: 461550311

: radnice@svitavy.cz

: www.svitavy.cz

: Mgr. Jiří Petr

: Městské muzeum a galerie ve Svitavách, příspěvková organizace zřízená městem Svitavy

: zapis_prsk_14.pdf

: Budova Ottendorferova domu původně sloužila jako knihovna a vznikla za podpory svitavského mecenáše a newyorského občana Oswalda Ottendorfera (1826 - 1900). Díky jeho peněžním darům byla ve Svitavách postavena nemocnice (1883), sirotčinec (1884) a budova veřejné knihovny a čítárny. Valentin Oswald Ottendorfer přivezl plány v New Yorku a jejich implantaci na rakouskouherské stavební normy zadal rakouskému architektovi Germano Wanderleyovi z Brna stavbu, která měla být důstojným reprezentantem města Svitavy. Stavební práce začaly v roce 1891 a v roce 1892 byla slavnostně za Ottendorferovy přítomnosti knihovna otevřena. Budova postavená v americkém stylu stojí na místě rodného domku mecenáše stavby pana Valentina Oswalda Ottendorfera. Svitavská knihovna a čítárna původně vlastnila 22.000 svazků a byla největší a nejmodernější německou knihovnou na Moravě. Knihovnu navštívil v roce 1929 i první československý prezident T. G. Masaryk. Po 2. světové válce knihovna byla zčásti rozkradena a zničena. O zbytek původního knižního fondu nyní pečuje Městské muzeum a galerie, dochovalo se z něj pouze 5500 svazků. V roce 2006 si budovu prohlédl tehdejší prezident republiky Václav Havel. Akce obnovy - restaurování otvorových prvků byla pro svoji finanční náročnost rozvržena do jednotlivých etap a byla započala v roce 2008. Ukončena byla poslední etapou v roce 2014, kdy byla do původního vzhledu opravena podlaha v koncertním sále. Provedené práce zachránily velmi umělecky hodnotnou řezbářskou a truhlářkou výzdobu (okna, dveře, obložky interiérů) dokumentující dobový umělecký názor. Dlouhodobý přístup města je pouze konzervovat a zachránit regionálně zcela mimořádnou uměleckohistorickou kvalitu pro příští generace. Architektura domu prezentuje architektonický projev zámořského typu s drobnými projekčními úpravami provedenými Germano Wandereyem (věžová část). Objekt od doby svého vzniku vždy sloužil jako veřejná budova, když v současnosti je pouze změněn její účel na kulturní centrum. V prostorách bývalé knihovny existuje mimo koncertní sál pátým rokem Muzeum esperanta, čajovna a v nejvyšším podlaží příjemné ubytování. Rok Náklady v tis. Kč 2008 595 2009 700 2010 464 2011 750 2012 1287 2013 2326 2014 111 Celkem 6233

: Rokytnice v Orlických horách

: 51761

: náměstí TGM

: bez čp.

:

: 952/6

: Rokytnice v Orlických horách

: Rychnov nad Kněžnou

: Královéhradecký

: 34515/6-2414

: Město Rokytnice v Orlických horách

: náměstí Jindřicha Šimka 3, 517 61 Rokytnice v Orlických horách

: Rokytnice v Orlických horách

: 517 61

:

: náměstí Jindřicha Šimka

: 3

:

: 494379021

: petr.hudousek@mu.rokytnice.cz

: www.rokytnice.cz

: Petr Hudousek

: město Rokytnice v Orlických horách

: prohlášení o památkové obnově.pdf

: Pískovcová vodní kašna byla postavena na místě původní dřevěné kašny v roce 1886 za přispění místního mecenáše Josefa Aloise Christena. Od svého vzniku neprošla výraznější obnovou. V roce 2009 byl zpracován restaurátorem Pavlem Kytkou základní restaurátorský průzkum, který byl v roce 2014 doplněn o rozšířený restaurátorský průzkum zpracovaný BcA. Jaroslavem Vrbatou. Kamenná kašna se skládá ze tří základních částí.Podzemního rezervoáru, kamenné cisterny a centrálního pilířku fontány. Podzemní rezervoár - je do tvaru čtverce, stěny jsou vystavěny z pískovcového kvádříkového zdiva, strop je ze tří rozměrných pískovcových desek, které tvoří i dno cisterny. Pískovcové desky jsou zespod podepřeny dvěma klenebnímy pasy. Kamenná cisterna - postavena na půdorysu čtverce s konkávně prolomenými rohy čtvrtkruhovou výsečí. Rozměry vnitřního prostoru jsou 4 x 4 metry. Stěny cisterny jsou vysoké 95 cm a jejich síla je 265 mm.Vnitřek cisterny je do výše 70 cm vystlán olověným plechem o síle 1 mm. Pilíř vnitřní fontány - je 395 cm vysoký a skládá se z devíti prvků a tří druhů pískovce.Podstavec je tvořen (od spodu) širší kvádrovou zkosenou patkou, krychlovým dříkem, profilovanou římsou,nízkým kvádrem s hladkou lištou na stranách, letopočtem a hlavicí se zubořezem a profilovanou římsou. Na hlavici podstavce jsou osazeny sochařsky provedené ozdobné prvky fontány. Odspodu je to čtveřice delfínů jimž z tlam tryská voda. Na prvky s delfíny je osazená mohutná na spodní straně sochařsky zdobená mísa, na které je osazen kanelovaný sloupek se čtveřicí akantů, nahoře pak se čtyřmi malými květy. Na vrcholu sloupku je osazená malá mísa na spodní straně zdobená rostlinným dekorem. Náklady na obnovu dosáhli částky 700 tisíc korun a byly hrazeny z rozpočtu města s výrazným přispěním z Programu regenerace MPZ a MPR.

: Rosice

: 66501

: Palackého nám.

: -

: -

: 2391/3

: Rosice u Brna

: Brno-venkov

: Jihomoravský

: 19431/7-954

: Město Rosice

: Palackého nám. 13, 665 01 Rosice

: Rosice

: 66501

:

: Palackého nám.

: 13

:

: 546492187

: fucik@mesto.rosice.cz

: www.rosice.cz

: Bc. Luboš Fučík

: Město Rosice

: Kašna_Rosice.zip

: Kašna na rosickém náměstí je kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek. Na náměstí v Rosicích byla umístěna od roku 1869 na paměť zavedení vodovodu z Kývalky. Sestává se z kamenné nádrže a soklu s osazenými litinovými detaily (chrlič, nápisová deska), na kterém je umístěna socha Živěny v nadživotní velikosti. Kašna byla postavena v klasicistním slohu, použitým materiálem je pískovec. Socha Živěny je litinová, byla odlita ve slévárnách v Blansku ve druhé polovině 19. století. Je významným architektonicko-sochařským prvkem v kompozici náměstí, především díky své estetické a historické hodnotě. Před zahájením restaurátorských prací kašna vykazovala dlouhodobě známky poškození, a to jak na kamenných, tak na litinových prvcích. Nádrž nebyla dostatečně těsná, rovněž systém cirkulace vody nebyl funkční. Většina kamenných prvků kašny byla napadena mechy a lišejníky, poškozené bylo rovněž dlážděné dno. Socha Živěny byla pod vrstvami olejového nátěru zkorodovaná, současně vykazovala velké defekty na pravém rameni a na snopu obilí. Projekt „Obnovení kašny na Palackého náměstí“ byl zahájen v roce 2013, kdy se na rekonstrukci kašny podařilo získat dotaci od Jihomoravského kraje ve výši 225 000,- Kč. Kašna byla následně rozebrána a v restaurátorské dílně probíhala její postupná obnova. V průběhu restaurátorských prací se mj. podařilo objevit schránku umístěnou v kamenném soklu kašny, obsahující dokumenty z druhé poloviny 19. století. V roce 2014 se také podařilo získat další dotaci na financování restaurátorských prací, a to ve výši 149 000,- Kč od Ministerstva kultury. Celková finanční částka vynaložená na obnovu kašny činila 1,9 milionu Kč vč. DPH. Během podzimu loňského roku došlo k opětovnému sestavení a zprovoznění kašny, včetně vodoinstalací. Od října 2014 je tak kašna opět ve stavu, který odpovídá její historické hodnotě.

: Vanovice

: 679 36

: -

: 60

:

: st. 29

: Vanovice

: Blansko

: Jihomoravský

: Rozhodnutí Ministerstva kultury č.j.: MK 42127/2013 OPP ze dne 16.9.2013, kterým tyčové zvony ("zvonění") prohlašuje za kulturní památku.

: Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Vanovicích

: Vanovice 60 679 36 Vanovice

: Vanovice

: 679 36

:

: -

: 60

:

: 732116894

: pfreitinger@tiscali.cz

:

: Mgr. Pavel Freitinger

: Farní sbor Českobratrské církve evangelické

: Čestné prohlášení.pdf

: Toleranční patent nedovoloval evangelíkům mít na modlitebně hodiny a zvony. Farář Samuel Nagy, muž velikého rozhledu a odvahy, se s tím nehodlal smířit. Náhodou se mu dostalo do rukou zapomenuté nařízení Josef II., v němž se evangelíkům povolovalo oznamovat začátek bohoslužeb bubnem nebo jiným znamením. Samuel Nagy chtěl zvony. Ty ovšem být nesměly. V novinách Brunner Zeitung se dočetl o vynálezu důmyslného zvonícího zařízení. Napsal do továrny na litou ocel Friedricha Kruppa v Essenu a po delší vzájemné korespondenci objednal za 500 zlatých "péra" ze speciální lité oceli. Pomoci otáčivého mechanismu dřevěná kladiva rozeznívala tři ocelové tyče tvaru ladičky volně zavěšené na dřevěné konstrukci. Strhla se bouře o "péra". Gubernium svolalo dne 6.11.1843 na vanovskou faru komisi, ta si však nevěděla rady a postoupila případ nejvyšší dvorské kanceláři do Vídně. Teprve po audienci faráře bylo dne 21.1.1844 výnosem dvorské kanceláře tyčové zvonění vanovskému sboru dovoleno. Při slavnostní posvěcení chrámu již "péra" vítězně zvonila ze štítu kostela. Ve sborovém archivu jsou uchovány dopisy s Kruppem včetně náčrtku zavěšení per ve štíte a ozvučných vikýřů ve střeše. Samuel Nagy v jednom dopise píše, že se jedná o novinku, "která v právech protestantů vzbudila zcela neočekávanou senzaci ...". Na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze roku 1895 byl vystaven model vanovských per. Dnes jsou již jediným dochovaným dokladem tohoto unikátního zvonění a byly proto roku 2013 prohlášeny technickou kulturní památkou. Vynalézavost, podnikavost a mimořádná inteligence faráře dokázaly najít cestu i tam, kde žádné východisko vidět nebylo. V roce 2003 zpracoval Mgr. Martin Juchelka, tehdejší student Ústavu hudební vědy, Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, Diplomovou práci s názvem "Unikátní metalický idiofon ve Vanovicích. Tato práce byla podkladem pro zapsání tyčových zvonů ("zvonění") za kulturní památku. Pro ojedinělost památky a snahu o její zachování jsme přistoupili k zajištění její opravy. K restaurování památky posloužili mimo vlastních prostředků také prostředky z MAS Partnerství venkova Malé Hané.